Chomutovští radní podporují záměr společnosti, která chce ve městě vybudovat provoz na zkapalnění odpadních plastů. Společnosti ADI Fuel schválili dlouhodobý pronájem pozemků v ulici Pražská, kde má být technologie provozovaná. Záměr se nelíbí některým zástupcům opozice, podivují se, že radní nezajímají případná zdravotní rizika. Proti se staví také veřejnost, podepisuje petici.

Rada schválila pronájem pozemků o celkové rozloze kolem 20 hektarů na 25 let. Díky tomu má ročně do rozpočtu přitékat téměř 2,7 milionu korun. Jde o rozšíření nájemní smlouvy, firma už menší část pozemku v pronájmu měla. Investor chce území využít pro umístění fotovolatických panelů a rozjet tam linku na zpracování plastového odpadu formou takzvané depolymerizace. Hlavním výstupem bude minerální olej využitelný pro výrobu paliv. Původně pronajatá plocha má být využívaná k experimentálním účelům.

„Na tomto pozemku má vyrůst provoz ekologického zpracování plastů naší nově vyvinutou technologií v režimu věda výzkum a zároveň showroom reálného provozu této technologie,“ informoval předseda představenstva Martin Hodan. „Po ověření funkčnosti tohoto provozu do budoucna plánujeme na přilehlém území postavit několikanásobně větší ostrý provoz, který se bude skládat ze samotného provozu a většího energo-centra z obnovitelných zdrojů,“ doplnil.

Ilustrační foto
Mladí hokejisté museli s covidem do izolace. S nimi i pět tříd v Klášterci

Podle předpokladu firma ročně spotřebuje kolem 1 300 tun plastu, kdy výstupem je především olej a v menší míře i plyn a tuhý zbytek. Zjednodušeně řečeno proces vypadá tak, že se vstupní surovina zahřívá na 400 až 500 stupňů Celsia a tekutý plast je pak přetlačovaný do vypařovacích nádrží, kde vzniká parní skupenství. Při procesu se 5 - 15 procent hmotnostního obsahu plastu mění na plyn, který je na místě spalovaný. Právě proto mluví ochránci životního prostředí o „spalovně v převlečení“.

Zástupci největšího opozičního hnutí záměr i přístup radních kritizují. „Divím se, jak ochotně vedení města přistoupilo na příběh, že chomutovská linka na zpracování odpadů je geniální vynález, který nebezpečné plasty zpracuje téměř bez škodlivých emisí,“ upozornil šéf zastupitelského klubu PRO Chomutov a lékař Marian Bystroň. „Záměr přitom neprošel posouzením vlivu na životní prostředí a odborníci z oboru upozorňují na rizika, která provozovna může mít – od zápachu po nebezpečné škodliviny ve vzduchu,“ doplnil.

Naopak primátor Chomutova Marek Hrabáč (ANO) projekt pokládá za ekologický. „Fandím mu, myslím, že je to ryze ‚zelený‘ projekt, který nemá v Evropě obdoby. Žádná spalovna to není,“ kontroval na zastupitelstvu. „Co se týče škodlivého vlivu na naše občany, já skutečně nevidím žádné riziko a předpokládám, že naše úřady, které to budou nějakým způsobem dozorovat včetně Ministerstva životního prostředí, nám snad brzy dají za pravdu,“ vyslovil předpoklad. Projekt podporuje i náměstek primátora Milan Märc (Nový sever), který opoziční zastupitele napomenul, že straší občany.

Praga pana Příhody.
V Chomutově promítli docudrama Praga pana Příhody. Nad muzeem visí otazník

Od minulého týdne je v oběhu online petice iniciovaná členem hnutí PRO Chomutov Davidem Palánem. Lidé, kteří ji podepisují, nesouhlasí s výstavbou továrny na výrobu olejů z plastů tzv. pyrolýzou a umístěním záměru nedaleko rodinných domů a evropsky významné lokality Pražská pole. Žádají také vysvětlení, proč byla veřejnost vynechaná z diskuze a věc se neprojednala v příslušných komisích. Chtějí, aby radní požadovali posouzení záměru s ohledem na vliv na životní prostředí.

Od pátku ji podepsalo přes 250 Chomutovanů, mnozí přidali i své komentáře. „Město se chystá vyměnit zdraví lidí za peníze. V technologii, která se používá hlavně daleko na východě,“ vyjádřil se například Jan Vodrážka. „Nechceme žádné pokusy, nedělejte z nás králíky!“ vzkázala Lada Novotná.

Chomutov, ilustrační foto.
Chomutov zabodoval. V zadávání zakázek patří k nejlepším v zemi

Kdo nesouhlasí, může posílat své námitky také na Ministerstvo životního prostředí, a to do 6. října.
Provoz, kde se mění plastový odpad v olej, odmítli už dříve v Jindřichově u Šumperka nebo v Mutěnicích – Šardicích. Záměr investora se tam nepodařilo prosadit kvůli silnému odporu místních lidí.