Teplárna Actherm chce v Chomutově přejít na spalování odpadů, kdy by mělo závodem ročně procházet na 60 tisíc tun odpadu. Jedná se o druhou etapu takzvané ekologizace teplárny spojené s ústupem od spalování hnědého uhlí. Záměr musí projít celým procesem posouzení vlivu na životní prostředí EIA, o čemž aktuálně rozhodlo Ministerstvo životního prostředí.

Actherm plánuje výstavbu zařízení energetického využití odpadů (ZEVO) ve svém výrobním areálu, který leží v průmyslové zóně nedaleko centra města. Běžet má v celoročním nepřetržitém provozu jako kombinovaný zdroj pro výrobu tepla a elektřiny. Jeho hnědouhelné kotle K1 i novější K3, pořízený za více než miliardu korun, budou zrušeny.

Spalováno má být několik druhů odpadů, přičemž má ten směsný komunální tvořit významný podíl. „Celkem více než 52 % ze vstupů do zařízení,” upřesnil zpracovatel záměru Pavel Obrdlík. „Značná část ostatních energeticky využitelných odpadů a objemného odpadu bude přetříděna na dotřiďovací lince, která je již aktuálně v provozu,” doplnil.

Proti záměru se staví ochránci životního prostředí ze spolku Arnika. Podle nich má spalování odpadů daleko do aktivity šetrné k životnímu prostředí. Varují, že bude ovzduší zatížené řadou škodlivin, i před odpadem ve formě toxického popílku. Původní dokumentaci proto doprovodili více než dvaceti připomínkami včetně té, že je další spalovna nadbytečná. Zařízení pro energetické využití odpadů je plánované v Komořanech na Mostecku.

„Doporučujeme posuzovat záměr na stavbu energetického centra v kumulaci se zařízením EVO Most – Komořany, protože je vzdáleno pouze 13 kilometrů vzdušnou čarou,” uvedla odbornice na toxické látky a odpady Nikola Jelínek. „Kumulace z hlediska znečištění ovzduší je zřejmá i podle map z přiložené rozptylové studie,” dodala.

Komořanská spalovna je projekt miliardáře Daniela Křetínského, který už má pro něj veškerá povolení. Závod nadregionálního významu by měl ročně spalovat 150 tisíc tun odpadu.

Zastupitelé proti spalovně

Proti možnosti, že by v Chomutově mohla vzniknout spalovna odpadu, stojí opoziční zastupitelé. „Se spalovnou zásadně nesouhlasíme. V teplárně se více jak tři roky netopí, z komínů se nekouří, využívá se teplo z Prunéřova. Teď začnou komíny znovu čoudit, to je nepřijatelné,” odmítl zastupitel z nejsilnějšího opozičního hnutí PRO Chomutov Marian Bystroń. „Svoláme zastupitelstvo, aby město řeklo jasné ne,“ dodal.

Konání mimořádného zastupitelstva podpořilo celkem třináct zastupitelů z PRO Chomutov, STAN a SPD. Splnili tak podmínku, kdy je potřeba mít na své straně alespoň třetinu zastupitelů, Chomutov jich má celkem 35. Primátor má na svolání zastupitelstva 21 dní.

Opozice zároveň viní radu z toho, že není ve věci dost aktivní. Ta se však zatím nevyjadřovala k tomu, zda se záměrem souhlasí či nikoli.

„Nerozumím, proč opozice vytváří paniku a straší naše občany,” uvedl v reakci na události primátor Chomutova Marek Hrabáč (ANO). „Soukromá společnost chce přebudovat teplárnu, která spalovala uhlí, na zařízení pro energetické využití odpadů. Zveřejnila úvodní záměr a ze zákona bude muset povinně projít dlouhým procesem posuzování možného vlivu na životní prostředí,” upozornil.

Jak dodal, připomínky v rámci úvodního zjišťovacího řízení vznesl i odbor životního prostředí chomutovského magistrátu. V navazujícím procesu EIA se bude k záměru vyjadřovat také nadále.

„Město Chomutov má uzavřené platné memorandum o svozu odpadu do Zařízení pro energetické využití odpadů EVO - Most, Komořany. Stavba má vydané pravomocné stavební povolení a pro nás je tato varianta nakládání s místním komunálním odpadem prioritou,” uzavřel primátor Hrabáč.

Jak by chomutovská spalovna zatížila ovzduší?
Rozptylová studie, která rozebírá imisní situaci, hovoří o předpokladu zvýšené hladiny několika škodlivých látek. „Je nutno očekávat ve výpočtové oblasti (alespoň částečně) zvýšené riziko z chronické expozice částicím PM10, PM2,5, oxidu dusičitému a benzo[a]pyrenu,” uvedl zpracovatel Marek Hladík. „Obdobná situace je však typická pro většinu sídel na území ČR,” dodal. Uvedené látky představují jemný polétavý prach, jehož vdechování poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Oxid dusičný stojí za záněty dýchacích cest a benzo[a]pyrenu je silně karcinogenní a mutagenní.