Oslava smrti nebo snaha uvědomit si, že věci, za kterými se během života honíme, jsou pomíjivé? Taková otázka se honila hlavou nejednomu návštěvníkovi výstavy Luboše Vetengla „Hrobníkův sen", kterou můžete od pátku navštívit v klášterecké galerii Kryt. Výstava končí 28. února.

Pro někoho to bylo moc

Vernisáž přilákala necelých padesát lidí a v galerii nebylo k hnutí - každý byl zvědavý, co ho vlastně v Krytu čeká. Na to návštěvníky připravil už krátký úvodní recitál, který za doprovodu chromatické melodie elektrické kytary barvitě líčil například proces umírání člověka, jenž se dobrovolně vzdává života u hrobu své milé. Metafora, nazývání věcí pravými jmény nebo nevkus? „Nevím, je to hodně zvláštní a o dost jiné, než obvykle," hodnotila jedna z návštěvnic výstavy. Po chvilce přemýšlení dodává: „Každopádně je to dost silné a tvrdé."

Charakter výstavy se podepsal i na složení publika. „Moc lidí, co sem chodí tradičně, tu dnes není. Zato nových tváří tu vidím většinu," vysvětlila kurátorka galerie Lenka Fricová. Na obrazy se tak přišlo podívat převážně mladší osazenstvo, které už takový problém z bezprostřednosti obrazů nemělo. „Běžně na výstavy nechodím, ale tohle mě lákalo, přeci jen takové věci se tu nevystavují každý den," řekl jeden z mladých návštěvníků.

Sex se smrtí? Zcela běžně

Samotné obrazy, kterých se do Krytu vešlo 29, nezachycují studenými a nevýraznými barvami jen konec lidského života, řada z nich zcela neskrytě zobrazuje i milostný akt mezi živými a mrtvými. „Většinou vycházím z vlastní zkušenosti, z toho co třeba venku vidím -člověk jde a je například svědkem rvačky nebo jiné silné události. Jednou jsem se třeba připletl do demonstrace a přesně tyhle věci mě inspirují," vysvětlil autor díla Luboš Vetengl. „Tato témata pak nadsadím a zachytím právě na těchto obrazech," řekl. Zároveň také umělec dodal, že hlavní je to brát s nadhledem a trochu i s humorem.

Jestliže samotný recitál vyvolal u starších občas tázavé pohledy, tak samotné obrazy v tomto pokračovaly. Sexuální akt mezi ženou a kostlivcem na náhrobku, spojení dvou žen a další, to vše v „posmrtném" prostředí nutilo řadu návštěvníků přemýšlet, co si o tom vlastně vůbec mají myslet. U jiných to však bylo bez problémů. „Příjemná změna," dodala bez jakýchkoliv okolků mladá návštěvnice.

Na obrazech i místní

Mezi obrazy byl i jeden svým obsahem místním povědomí. „Ano, to je v Klášterci," řekl Vetengl. Právě na tomto obrazu figuruje i jeden obyvatel z Klášterce. „Je docela těžké sehnat někoho, kdo vám zapózuje na hřbitově," směje se Vetengl. „Navíc s kosou v ruce," dodal.