Uschlé jehličí, šedavá odlupující se kůra a nevzhledné černé výrůstky po celém povrchu stromu, který postupně odumírá. Takové jsou průvodní znaky napadení houbou kloubnatkou, která už několik let decimuje smrky pichlavé v Krušných horách.

Smrky pichlavé byly do Krušných hor vysazovány od sedmdesátých let. Tento odolný druh měl nahradit imisemi zničené původní druhy. „Roste skoro na devíti tisících hektarech,“ vypočítává biolog a odborník na kloubnatku Karel Černý. Jen pro představu, akutně ohroženo je území o rozloze neuvěřitelných dvou tisíců Václavských náměstí.

Houba už je všude

Podle lesníků se situace pořád zhoršuje, na Chomutovsku je napadena prý většina těchto stromů. „Zhruba před deseti lety to nabralo opravdu nečekaně rychlý spád, už je opravdu všude. Nejvíc se to zhoršuje směrem na východ, k Litvínovu a dál,“ říká ředitel jirkovských lesů Jaromír Fiala.

Smrk pichlavý zasažený kloubnatkou.Zdroj: DENÍK/Oldřich HájekSamotná zkáza smrků pichlavých ale není hlavním problémem. „Jako zástupná dřevina, vysazovaná na přechodnou dobu, splnily smrky svůj účel. Potíž je ale v tom, že se choroba začala objevovat už i na původním smrku ztepilém. To už by mohlo znamenat opravdu kalamitu. V současnosti je to velký předmět výzkumu pro odborníky,“ upozorňuje ředitel Fiala. Nemoc se totiž šíří vzduchem a zdrojů nákazy je enormní množství. Navíc proti ní není obrany. „Velkoplošný postřik není možný. Stromy jsou vysoké několik metrů a to by snad šlo jedině letecky, což si neumím vůbec představit,“ líčí Fiala.

Strom umírá do pěti let

Stromy, které houba napadne, už dále nepřirůstají, neroste jim jehličí a začínají usychat. Postupně se mohutné zelené větvoví mění na zašedlé holé větvičky. Strom odumře úplně přibližně do pěti let. Návratu zdevastované krajiny jak z osmdesátých let se ale prý bát nemusíme. „Určitě se nestane, že jeden den vyrazíte na houby a zjistíte, že vlastně není kam. Smrky odumírají, ale plošně se kácet nebudou. Vypadá to sice nehezky a stromy jsou v podstatě mrtvé, ale odstraňovat se budou postupně a vzápětí hned nahrazovat novými. Podle mého názoru je to otázka na dalších deset i dvacet let, než se les obmění,“ vysvětluje ředitel Fiala.

Odborníci jsou o budoucí nákaze i u smrků ztepilých přesvědčeni. „Škody stoprocentně budou, nelze ale odhadnout jejich rozsah. Já doufám, že to až tak zlé nebude. Kloubnatka udeřila ve velkém i v zahraničí, třeba v Anglii a nakonec z toho žádná katastrofa nebyla,“ doufá biolog Černý. Škody by pravděpodobně sčítali nejvíc majitelé stromových plantáží a školek, kde by nemoc mohla zlikvidovat všechno, včetně úrody vánočních stromečků.