Zatím si ještě hrají, po obědě si schrupnou a večer je do postele zažene Večerníček. Už od září je ale čeká zápřah a pohádky na dobrou noc si musí vydobýt své místo mezi sešity s domácími úkoly. Po Velikonocích zamíří stovky dětí k zápisu do prvních tříd. Nejvíce rodiče zajímají školy, které nabízejí rozšířenou či přímo alternativní výuku. Zařízení hlásí, že míst je dost a budoucí sportovci či informatici mají dveře otevřené.

Podle odhadů ministerstva školství přijde letos k zápisu o 3500 méně uchazečů než loni. Školy na Chomutovsku si na malý počet žáků ale stěžovat nemohou. Třídy se jim daří úspěšně plnit, zároveň zatím nemusí ani uchazeče odmítat. A to i na nejvyhledávanějších školách, tedy těch, které nabízí k běžnému vzdělávacímu rámci i větší počty hodin zaměřených na konkrétní předmět. „I když se hlásí čím dál více dětí, nestává se, že musíme odmítat žáky. Dostanou se k nám jak z mimospádových oblastí, tak i ti, kteří zatím nejsou aktivní hokejisti,“ říká Václav Mach, ředitel školy Hornická, která nabízí rozšířenou výuku tělesné výchovy se zaměřením na lední hokej.

O volná místa se nemusí bát ani budoucí prvňáčci, kteří zamíří na chomutovskou školu Na Příkopech lákající především milovníky informatiky. „Do našeho obvodu spadá málo dětí, takže běžně přijímáme i děti z okolních obcí či dokonce sousedních měst. Letos odhadujeme zapsání asi 55 prvňáčků,“ připomíná ředitel školy Miloslav Hons.

Zájem o alternativy roste

V posledních letech výrazně roste zájem rodičů o alternativní vzdělávání. Loni v ČR fungovalo 189 soukromých základních škol. „A kdyby ministerstvo školství nebránilo ve schválení podaných žádostí, tak by se v roce 2018 počet navýšil o dalších 49,“ upozorňuje mluvčí společnosti Scio Markéta Majerová.

Tento trend se nevyhýbá ani otvické Montessori škole Nelumbo. „Zájem rodičů je velký, žádáme o navýšení kapacity školy,“ potvrzuje ředitelka školy Dita Klucová. Počet žáků, které by škola mohla pro školní rok 2018/2019 přijmout, by se ze současných 24 zvýšil na čtyřicet.

Rodiče od těchto škol čekají, že jejich dětem poskytnou nejen kvalitní vzdělání, ale zároveň jim pomohou projít povinnou školní docházkou ve větší pohodě. V tomto ohledu klasickým školám nedůvěřují. „Děsí mě představa, že moje dítě skončí ve třídě s 30 dětmi, z nichž bude několik problémových. Buď z rodin, kde vzdělání nic neznamená, či zdravotně znevýhodněných, které inkluze zařadila do normálních škol,“ říká maminka budoucího školáka Alena Rychlíková z chomutovského sídliště Písečná.

Mimo klasický vzdělávací systém míří i děti, u nichž rodiče vidí silně rozvinutý talent. „V pěti letech kluk mrská angličtinu jako rodný jazyk. Kouká na anglické seriály pro děti, čte si knížky. Proč bych ho měl zatěžovat domácím trénováním větného rozboru a podobných zbytečností a brát mu čas na cizí jazyk, který je pro něj mnohem důležitější?“ ptá se Martin Čermák z Jirkova.

Zápisy do škol ve městech na Chomutovsku proběhnou 4. a 5. dubna. Letos k nim přijdou rodiče s dětmi narozenými od 1. 9. 2011 do 31. 8. 2012.

Montessori škola (montessori pedagogika)
Montessori pedagogika. Ilustrační foto.je alternativní výchovně vzdělávací program, který postupuje dle zásad navržených lékařkou a pedagožkou italského původu Marií Montessori (1870–1952) na počátku 20. století. Klade důraz na svobodný rozvoj dítěte a jeho samostatnou činnost. Dítě si samo rozhoduje o tom, jak se bude utvářet jeho já. Proto patří tvořivost neboli kreativita k jednomu z klíčových pojmů tohoto pedagogického konceptu a hraje v něm velmi důležitou roli. Dítě je považováno za osobnost od přírody dobrou, jež by měla být ve své činnosti dospělými podporována. Aktivity dítě provádí pro uspokojení sebe sama, ne vyučujícího. Samotné učení by pak mělo probíhat bez zbytečného stresu a dalších projevů s negativním dopadem na psychiku dítěte.

Hlavním mottem pedagogiky M. M. je výrok: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ 

Zdroj: Wikipedia.org