„Tady je to krásný,“ podivila se šestiletá Lucka Svitáková. Přivedla ji babička, aby se podívala, jak to bude ve třídě vypadat. „Budu se tu učit ráda,“ říká vystrojená holčička, která prý ráda maluje a tančí. Tady má šanci rozvinout své silné stránky. Škola, pojmenovaná jako Duhová cesta, je zaměřena na rozvíjení nadání.

„Chceme využít alternativní metody a rozpoznat, na co mají tyto děti talent,“ uvedla ředitelka školy Petra Jandová. „Spolupracujeme s pražským Centrem nadání, které si náš sbor také proškolilo,“ usmívá se. Jak ale upozorňuje, tato základní škola není pro elitu nebo zvláště chytré děti. Naopak je určena pro nejširší vrstvy dětí. Jen s respektem k jejich individualitě.

Jak věří Michaela Drahotová, jedna z maminek, která sem přihlásila šestiletého Kubu, škola by mohla pomoci v jeho rozvoji.

„Je takový negativní a sám pro sebe, moc se nezapojuje,“ říká energická tmavovláska. „Vím, že tu mají zkušenosti se speciální pedagogikou, a tak si říkám, že by mohli odhalit jeho skryté vlohy,“ vysvětluje, proč Duhová cesta vyhrála při volbě, kam zapsat syna. Škola chce navíc spolupracovat s pedagogicko – psychologickou poradnou.

Místo pro jednoho a ruce místo myši


V čem se ještě Duhová cesta liší od ostatních škol? Kromě přístupu a nižšího počtu žáků například vybavením. Ve třídách jsou lavice pro jednoho a interaktivní tabule, která funguje jako obří počítačová obrazovka, kde děti místo myši použijí vlastní ruce (dva dny před zahájením výuky ji instaloval montážní tým, snímek vpravo). Vybavené jsou také počítači se speciálním softwarem.

Ať si umí poradit


„Dále nám záleží na vytváření příjemného klimatu a přátelského kolektivu,“ přiblížila učitelka Alena Grée. „Sice je nám trochu vyčítáno, že i my byli vychováni ve třicetičlenných kolektivech, kde učitel především frontálně odvykládá látku a děti si zapisovaly. Myslíme si ale, že požadavky dnešní doby jsou jiné. Raději pomůžeme s rozvojem osobnosti tak, aby z dětí vyrostli sebevědomí lidé, kteří si v životě umí poradit,“ dodává. Z každého alternativního směru tak pedagožky vybraly to, co se nejvíc osvědčilo.


Bez školného to nepůjde


Navštěvování Duhové cesty rodiče vyjde o něco dráž, než v ostatních základních školách. Poplatek tvoří tisíc korun za měsíc a nezahrnuje stravné. Stále je to ale několikanásobně méně, než bývá zvykem ve školách, které jdou jednou z vytčených alternativních cest.

„Snažili jsme se zavést, co nejnižší poplatek, který si může dovolit uhradit většina rodin,“ vysvětlila ředitelka Petra Jandová. Jako soukromá škola si ale už nemohou dovolit jít s cenou níž. Jak vidět, rodičům to problémy nedělá. Do první třídy nechali zapsat devět žáků a do druhé třináct (v obou je ještě kapacita pro další dvě děti).

„Finance pro mě nehrají roli,“ podělila se o své stanovisko Michaela Drahotová. „Mám jedno dítě, tak do něj investuji, aby mělo to nejlepší,“ je přesvědčená.

Škola má výhodnou polohu. Sídlí v budově Domu dětí a mládeže Domeček, takže děti mohou po vyučování rovnou na kroužky, které je nejvíc baví.

Na obědy budou chodit do Základní školy Heyrovského, kde ředitel ochotně nabídl spolupráci. A to přesto, že by se mohlo zdát, že si obě školy budou kvůli poloze a přístupu k dětem konkurovat.

První školní den bude duhový


První školní den se ponese v duchu názvu soukromé školy a pohádkové knihy Duhové pohádky, kterou dostane každý ze školáků.
Předčítat z ní bude přímo autorka Daniela Fisherová, která bude zvláštním hostem.