Sníh se na Klínovci daří udržet díky kvalitnímu systému zasněžování. Ten umožnil při ideálních teplotách a vlhkosti připravit velké zásoby sněhu. Další důležitou oporou je technologie Snowsat, která díky připojení k satelitu ukazuje aktuální výšku sněhu na sjezdovkách a rolbaři tak mohou se sněhem efektivněji pracovat a přehrnovat ho z míst, kde je ho dostatek tam, kde chybí.

„Některá místa jsme tak museli zúžit a mimo sjezdovky sníh už samozřejmě není,“ podotkl manažer. Toto opatření ale napomáhá zachování vyšší životnosti sněhu i výšky sjezdovky za dlouhotrvající oblevy.

Klínovec na historické pohlednici kolem roku 1920. Pohlednice ze soukromé sbírky Romana Duška.
Klínovec na historických pohlednicích. Podívejte, jak vypadala vyhlídková věž

Jakmile to počasí umožňuje, skiareál spouští sněžná děla, aby vytvořil zásoby pro kritická místa. Povedlo se například v noci z pátku na sobotu 24. února, kdy se podařilo zasněžit sjezdovky zhruba od poloviny k vrcholu.

Tým je připravený vytvářet takové podmínky, aby lyžování vydrželo až do Velikonoc, které letos připadají na přelom března a dubna.

V některých médiích proběhly zprávy týkající se údajné škodlivosti technického zasněžování i o tom, že je lyžování zábava pro elitu. Tomu oponuje Asociace horských středisek (AHS)

Ilustrační foto
Obědy dále zdražují. Smažený sýr na Chomutovsku šplhá i ke 150 korunám

„Dvě studie pro Ministerstvo životního prostředí potvrdily v zásadě to, co AHS společně s nezávislými odborníky říká dlouhodobě: že technické zasněžování nepředstavuje pro přírodní prostředí nadměrnou zátěž a jeho vliv je nadsazován,“ uvedl ředitel asociace Libor Knot. „Ke stejným závěrům došla i zahraniční horská střediska, kde je technický sníh naprostým standardem. Technický sníh je jen voda a vzduch, žádná chemie. Voda není spotřebována, jen změněna na jiné skupenství a ze sta procent se vrací do přírody. Je využívána dle platných povolení v době jejího dostatku nebo přebytku, jinak by jen bez užitku odtekla,“ dodal.

Podle starostky Loučné pod Klínovcem Jany Nýdrové jde více o závažné sociálně-ekonomické téma než problematiku životního prostředí. „Studie celosvětové sítě poradenských společností, které poskytují služby v oblasti auditu a daní konstatovala, že 1 koruna utracená ve skiareálu znamená dalších 7 korun utracených v dalších službách,“ upozornila starostka horského města.

Autobusové nádraží v Chomutově.
Chomutovské autobusové nádraží čeká pár zásahů. Přibudou květiny a lavičky

„Skiareály jsou motorem horských středisek. V horských střediscích, což jsou nejčastěji malé obce v příhraničních oblastech, je v cestovním ruchu zaměstnáno až 25 procent místních obyvatel a horský turismus v České republice zaměstnává okolo 45 tisíc lidí a do veřejných rozpočtů ročně přispívá 13 miliardami korun,“ doplnila.

Mohlo by vás zajímat: Větší než jezero Most. Z dolu ČSA, který zasahuje na Chomutovsko, bude jezero

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová