Nevzdává se. A nechce ztrácet čas. Bývalá primátorka Chomutova Ivana Řápková dál bojuje za zákony, které nestihla navrhnout jako poslankyně. První krok má úspěšně za sebou ve středu je v prvním čtení schválili senátoři.

Řápková podala své návrhy ještě v poslanecké sněmovně, jenže ta se v srpnu rozpustila a už je nestačila projednat. Když se pak exprimátorka rozhodla do sněmovny nekandidovat, našla si jinou cestu, jak zákony prosadit přes Senát.

Spojila se se senátorem za ODS a starostou Albrechtic v Libereckém kraji Jaroslavem Zemanem a ten s dalšími kolegy předložil všechny tři novely ke schválení do Senátu. Ve středu prošly prvním čtením, teď poběží šedesátidenní lhůta, kdy budou návrhy projednávat politici v senátních výborech. Pokud pak zákony projdou i druhým čtením, Senát je předloží ke schválení poslancům.

Nervózní, šťastná a už zase v klidu

Podle Ivany Řápkové má zákon ve sněmovně větší šanci, když ho předloží Senát. Navíc se pod ně podepsali zástupci několika stran. „K tomu by sněmovna měla přihlédnout, ta šance je určitě několikanásobně větší, než kdybych návrhy podávala přes poslance ODS," uvedla.

Sehnat podporu v Senátu prý nebylo úplně jednoduché, ale stálo to spíš hodiny vysvětlování. Celou středu pak exposlankyně strávila v Senátu, který její návrhy projednával. „Před tím jsem byla nervózní, jestli to vůbec projde, pak šťastná, když prošlo. Teď už jsem zase v klidu. Přece jen to ještě pořád v běhu," svěřila se Chomutovskému deníku.

Nezaměstnaní, ubytovny, sběrny…

Návrhy zákonů obsahují, aby byla znovu zavedena veřejná služba, která motivuje dlouhodobě nezaměstnané pracovat, a upravují pravidla vyplácení doplatku za bydlení, aby ho nemohli zneužívat majitelé ubytoven na úkor lidí v sociálně složité situaci. Obce by pak podle návrhu senátorů měly získat více pravomocí k regulaci sběren odpadu, v nichž často končí kradený kov.

Předložená novela zákona o hmotné nouzi počítá konkrétně s tím, že dlouhodobě nezaměstnaní budou opět motivováni k práci v rámci veřejné služby, za níž jim bude částka existenčního minima navyšována až do výše životního minima. A ne jako dnes, kdy je vypláceno rovnou životní minimum bez jakéhokoliv přičinění či práce. Tvůrce zákona přitom reaguje na dřívější připomínky Ústavního soudu a veřejnou službu navrhuje jako dobrovolnou aktivitu.

Novela k sociálnímu bydlení zase slibuje konec praxe, kdy majitelé ubytoven zneužívají sociální nouze svých nájemníků. Napříště by si měli za své služby účtovat reálné ceny a měli by přestat zneužívat sociální systém, který jen v loňském roce vyplatil na doplatku na bydlení částku blížící se 1,7 miliardám korun.

Dle novely by bylo v budoucnu možné vyplatit na jednu místnost v ubytovně jen jeden doplatek na bydlení, a to pouze ve výši obvyklého nájemného v dané obci či dané lokalitě. Dnes je možné vyplácet doplatek pro každou osobu, ačkoliv bydlí společně. Okruh nájemníků se přitom určí na základě hlášení k trvalému pobytu, ale zejména také na základě skutečného užívání.

Novela zákona o odpadech umožní obcím omezit výkup sběrných kovů jenom na určitý čas a místo. Tuto pravomoc obce doposud neměly. Krajský úřad, který vydává konečné rozhodnutí o povolení, by musel podle novel rozhodnutí obce zakotvené v obecně závazné vyhlášce obce respektovat.

Jeden už jí prošel

Řápková už jeden zákon za sebou má. Podařilo se jí prosadit novelu přestupkového zákona, která umožňuje vykázat z obce ty, jež tam nebydlí, ale opakovaně tam páchají přestupky. Jako první toho začal využívat právě Chomutov, který začal vykazovat z města prostitutky, které si z pokut od strážníků nic nedělali a šlapali dál.