Šedesát na hodinu. Členové volebních komisí si nepřilepší

Biflující se studentky a štrikující babičky. S takovými členy komise se lidé nejčastěji potkají ve volebních místnostech, kam chodí odevzdat svůj hlas. Průměrná odměna 60 korun za hodinu jim stačí, navíc se zdarma najedí a „poklábosí“ se starými známými.

Podle Svazu měst a obcí je však takový obnos demotivující a navíc vede k chybám. Jako k těm, kvůli kterým po posledních volbách do poslanecké sněmovny nechal Nejvyšší správní soud přepočítat preferenční hlasy ve Středočeském kraji.

Odpovědná práce

I proto starostové některých měst a obcí požadovali, aby ještě před prezidentskými volbami došlo ke zvýšení odměn členů volebních komisí. „Neodpovídají realitě a odpovědnosti, kterou musíte přijmout, a počtu hodin strávených ve volební místnosti,“ podotkl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Hlas starostů byl vyslyšen. K letošnímu 1. lednu je platná vyhláška schválená ve zrychleném procesu, která odměnu zvyšuje o 500 korun. Ovšem jen předsedovi a zapisovateli. „Navýšení má za cíl zohlednit náročnost činnosti předsedů a zapisovatelů, na nichž většinou spočívá hlavní tíha odpovědnosti za chod celé okrskové volební komise,“ uvedla Hana Malá z ministerstva vnitra s tím, že cílem úpravy je také činnost ve volebních komisích zatraktivnit.

FOTO: Studenti ve vlaku zpovídali kandidáty na prezidentské křeslo

Už za nadcházející prezidentské volby tak dostane předseda volební komise 2 100 a zapisovatel 2 000 korun. Běžní členové zůstávají na 1 300 korunách. Pokud dojde i ke druhému kolu, všichni dostanou ještě o dvě stovky víc, tak tomu ale bylo i předtím. Odměna navíc podléhá dani z příjmu.

Jedno kolo voleb rozdělené do dvou dní trvá zpravidla 14 hodin, další čas zabere příprava voleb, vyhodnocování výsledků a následný úklid. Obyčejný člen komise tak při jednokolových volbách dostane za hodinu práce na ruku kolem 60 korun.

I podle místopředsedy místního sdružení ODS v Litoměřicích Filipa Hrbka tato odměna není dostatečně motivující. Lidé, které do komisí vysílají většinou strany z řad svých členů a příznivců, to podle něj neberou jako „stranickou čest“. „Volby vnímají nadstranicky. Ale je dost těch, kteří to chtějí dělat a do komisí chodí dlouhodobě,“ podotýká Hrbek.

Zdroj: Deník

Odměna by mohla být vyšší i podle předsedkyně místní organizace KDU-ČSL Zdeňky Terezie Špringlové. Její strana prý ale při posledních volbách měla „své lidi“ ve všech komisích v Litoměřicích. „Evidujeme spíš přetlak zájemců,“ říká Špringlová. „Leckteří tam nejdou jen kvůli odměně. Společenská událost je asi silné slovo, ale pokud sedíte na komisi už několikátým rokem se stejnými lidmi, už se na sebe těšíte,“ tvrdí.

Současná výše odměn do komisí neláká zejména muže v produktivním věku. Podle vedoucího správního odboru města Jaroslava Lachmana chodí do litoměřických volebních komisí dvakrát více žen než mužů. Největšímu počtu členek je do 25 let a pak od 65 roků výš.

Jídlo jako benefit

Aleš z Litoměřic byl při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v komisi už poněkolikáté, podruhé byl jejím předsedou. Odměna mu přijde adekvátní. „Zadarmo bych do komise nešel. Nedělám to z lásky ke straně,“ říká.

Jiný Litoměřičan, David, si funkci komisaře naopak pochvaluje. „Čas se tam dá trávit aktivně. Dobrý benefit je jídlo, které máme zdarma,“ tvrdí spokojeně David.