Zasluhují Krušné hory se svými rašeliništi, lesy a bučinami plošnou ochranu? Podle odborníků jednoznačně ano a stejně tak z pohledu řady místních lidí a obcí. Proto pokračují přípravné práce, které se týkají možného vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. O tématu koncem uplynulého týdne diskutovali politici, starostové horských vesnic a odborníci v senátorské kanceláři Přemysla Rabase v Chomutově.

„Chceme vzít Krušné hory jako jeden organismus, aby byly chráněné v určité míře celé. Zatím je to navržené tak, že by tato chráněná krajinná oblast patřila k největším v České republice, je to tedy odvážné,“ uvedl k návrhu ředitel Agentury pro ochranu krajiny a přírody František Pelc. „Není to ale o úplné konzervaci území, aby se někdo nedomníval, že tam člověk nebude moct chodit do lesa, nepostaví si dům a podobně,“ snaží se rozptýlit obavy.

Agentura je nástrojem ministerstva životního prostředí. Na jeho popud zpracovala základní koncept CHKO Krušné hory a aktuálně ho rozpracovává o vymezení čtyř zón ochrany. Nejpřísnější pravidla platí v první, obce a sídla by byla zahrnutá do čtvrté. Tento materiál má být dokončený během příštích měsíců. Poté začnou takzvané předjízdy, při kterých agentura navštíví starosty obcí, aby s nimi prodiskutovala, co ochrana území představuje.

K ochraně Krušných hor je kromě skutečnosti, že jde o cenné přírodní a krajinářské území, nutná většinová společenská shoda. Zatím se k ní přihlásilo přes 4 500 lidí v online petici, podporuje ji řada horských obcí a také vedení Ústeckého kraje. „Snažíme se, aby bylo vidět, že má Ústecký kraj po letech stagnace chuť pojmout transformaci tak, abychom Krušné hory zachránili, když se samy nevídaným způsobem dostaly z ekologické katastrofy,“ uvedl náměstek hejtmana Ústeckého kraje pro oblast cestovního ruchu a kultury Jiří Řehák.

Pohoří prochází dvěma kraji a bylo by ideální, aby oba našly v otázce CHKO shodu. Radní Ústeckého kraje proto v říjnu odsouhlasili vytvoření jednotné destinační agentury Krušných hor za Ústecký a Karlovarský kraj. „Ta sama o sobě nemá velký vliv na vznik chráněné oblasti, ale je to vůle spolupráce s Karlovarským krajem, na které se musíme dohodnout,“ poznamenal Řehák.

Z jeho pohledu bude problematické, jak v rámci chráněného celku pojmout nejvyšší horu Klínovec s jejím skiareálem a plánovaným developerským boomem. Nejsilnějším konfliktem zájmů však bude uvažovaná těžba lithia na Cínovci, kde je jeho jedno z největších ložisek v Evropě.

Na území České republiky je 26 chráněných krajinných oblastí. Zaujímají necelých 14 procent celkové rozlohy země. Krušné hory jsou posledním velkým pohořím s výraznými přírodně krajinářskými hodnotami, které není uceleně chráněné.

Krušné hory jsou podobně jako české Krkonoše nebo Apalačské hory v USA kerné pohoří. Tvoří je nakloněná kra, jejíž okraj se zvedl podél zemského zlomu. Pásmo se rozkládá podél česko-německé hranice v délce 130 kilometrů a průměrné šířce 40 kilometrů. Na české straně leží necelá čtvrtina celkové plochy s nejvyšší horou Klínovcem (1244 m).