Řadu vesnic na Chomutovsku hyzdí zdevastované domy. Co hůř, pro místní představují ohrožení. Jsou podmáčené, opadávají z nich tašky a kusy říms a nikdo netuší, jestli se každou chvíli nesesunou. Právě tak, jako stará stodola v Pesvicích, která se zřítila minulé úterý a provalila strop ložnice v sousedním domě. Starostka přitom měsíce upozorňovala majitelku, aby svou nemovitost zabezpečila.

„Na základě této zkušenosti chceme, aby dal další vlastník do pořádku bývalý statek. Silnější poryvy větru trhají plechy ze střechy a ty pak létají vesnicí,“ dokreslila starostka Marie Žovínová s tím, že už od majitele dostala jakýsi předběžný příslib.

Malé páky

Událost zalarmovala také starosty ostatních obcí, kteří se teď víc než kdy jindy snaží dotlačit vlastníky, aby své zchátralé domy dali do pořádku, nebo nechali strhnout. Velké páky nemají. Mohou jim telefonovat, doporučovat, psát nebo poslat oznámení na stavební úřad.

„Máme podobnou ruinu přímo v centru (dům na snímku vlevo). Jsou to dva týdny, co z ní upadl kus římsy, proto jsem se spojil s majitelem a chtěl jsem po něm, aby to nahlásil na stavební úřad a dořešil,“ uvedl starosta Výsluní Werner Klenot. Dům, který kdysi sloužil jako školící středisko, zatím nechal obehnat červenobílou páskou, aby lidé nemohli procházet v bezprostřední blízkosti.

Před dvanácti lety ho Výsluní vrátily, coby historický majetek, České dráhy. Za symbolickou cenu ho odkoupil soukromník s tím, že v něm bude provozovat minipivovar. Místo toho budova zůstala opuštěná, chátrala a dnes představuje ohrožení.

Ve Výsluní jsou nejméně další dva domy v dezolátním stavu. Starosta sice jedná s majiteli a požaduje nápravu. Ti komunikují, většinou ale řešení odkládají s tím, že mají málo financí.

Tašky padají na silnici


Riziko jak pro kolemjdoucí, tak především pro řidiče představuje dům č. 6 v Lažanech, které spadají pro Hrušovany .„Rohem navazuje přímo na silnici a už z něj spadla nějaká ta taška,“ posteskl si starosta Petr Šmíd. „Je to velmi stará neobývaná budova, kterou dostal majitel v restituci. Už před dvěma lety jsem mu poslal dopis, aby ji zabezpečil.“ Jediné, co se podle něj změnilo je ale jen to, že se dům objevil v nabídce nemovitostí na prodej.

Protože Hrušovanští nechtěli zůstat jen v roli prosebníků, žádajících o nápravu, zvolili originální řešení (více v infoboxu dole).

Průhledný statek


V Březně chtějí poukázat na událost v Pesvicích a dostat k jednacímu stolu vlastníky zchátralého statku, který stojí při vjezdu do obce směrem od Chomutova (na snímku vpravo). „Sice je pozemek kolem něj oplocený a nikoho neohrožuje, dobrou reklamu nám ale nedělá,“ uvedla místostarostka Zdeňka Buzková. Podle jejích slov jsou v Březně tři domy, které ho hyzdí a pár dalších, které svým vzhledem nepřispívají k dobrému dojmu. „Starosta chodí za vlastníky vždy po dobrém a snaží se s nimi domluvit. Mnohde je vidět, že je to otázka financí a lidé se snaží alespoň kousek po kousku si dát své domky dohromady,“ doplnila.

Menší kuriozitu představuje starý opuštěný dům ve Strupčicích, který uzrál k demolici. Patří ale dědicům, kteří žijí v Německu a dalším ve Španělsku, takže je nějaká domluva málo pravděpodobná. I ten stojí stranou.


Pokud je nějaká budova znatelně v nepořádku, může dát kdokoli podnět stavebnímu úřadu nebo městu. Stavební úřad pak provede kontrolní prohlídku a vyzve vlastníka ke zjednání nápravy. Buď nařídí nutné zabezpečovací práce, nebo demolici. V případě, že vlastník nekomunikuje, zajistí vše stavební úřad skrze firmu a náklady pak musí vymáhat obec. To je pochopitelně běh na delší trať.

Chomutovský stavební úřad vede seznam zchátralých staveb rozdělených do tří kategorií. Těch v nejhorším stavu, které zasluhují prvotní péči a kontrolu každých čtvrt roku, je deset.
Hrušovanský trest za nestarání se: Zvýšená daň z nemovitosti

Hrušovanští vymysleli vlastní způsob, jak více motivovat vlastníky chátrajících domů, aby se starali. „Vadilo mi, že je obec neustále v roli prosebníka a majitelé se příliš nesnaží. Nechtěli jsme ale jen nadávat na poměry, tak jsme před dvěma lety vymysleli takovou regulaci. Zvýšenou daň z nemovitosti z jednoho na pět procent,“ řekl starosta Petr Šmíd. Kdo například podědil starý dům, sám bydlel jinde a na dani ročně odevzdával dva tisíce, toho stav domu příliš netrápil. Netlačila ho nutnost něco s ním dělat, nebo ho prodat. Po změně ovšem zaplatil deset tisíc. „Vlastníci, kteří s námi nejdřív komunikovali sporadicky najednou začali volat sami,“ směje se starosta. „Samozřejmě nadávali. Původně se řídili pravidlem ´mně to chleba nežere´. Když jim to chleba začalo ubírat, museli se začít snažit s tím něco dělat.“ Zvýšená daň z nemovitosti v Hrušovanech platí dva roky. Podle starosty se velmi osvědčila. Z prostředků obec vytvořila zvláštní Fond podpory obydlení, ze kterého naopak trvale žijící obyvatelé mohou čerpat peníze na vylepšení svých chátrajících domů. Podmínkou je, že v nich musí být trvale a celoročně přihlášena alespoň jedna osoba.