V dalším roce proteče rozpočtem Klášterce nad Ohří skoro 350 milionů korun, přesto však bude město opět hospodařit se schodkem 40 milionů korun. Krýt ho chce naspořenými penězi z minulých let.

Podle finančního odboru bude deficit brzy srovnaný, a to díky vyšším daňovým příjmům za letošní rok. „V době, kdy jsme sestavovali rozpočet, jsme očekávali, že budou daňové příjmy za rok 2022 vyšší minimálně o tuto částku,“ poznamenala tajemnice odboru Veronika Dlouhá. „Dnes už víme, že budou překročeny o 90 milionů, takže 40 milionů je částka opravdu velmi opatrná,“ doplnila.

Na investice město vyčlenilo 80 milionů, což je o dvanáct a půl milionu korun více, než tomu bylo letos. Pokračovat bude obnova ulice Královéhradecká, na níž půjde 23 milionů korun, i obnova komunikace v ulici Boženy Němcové za 16 milionů. Další porci financí ve výši 6,5 milionu bude stát solární elektrárna na Městském ústavu sociálních služeb. Finance poplynou také do komunikace v Mírové ulici, vstupu do letního kina ze zámeckého parku a fotovoltaiky na novém Kulturním centru, které bylo vystavěno v pasivním standardu, aby mělo minimální tepelné ztráty.

V návaznosti na nový zákon město zainvestuje 1,8 milionu korun do elektronické požární signalizace v budově Městského sociálního ústavu. Půjde o první etapu. „Naší povinností je mít ji nejpozději do konce příštího roku,“ poznamenal starosta Štefan Drozd (Máme rádi Klášterec – STAN). „Zákon vznikl poté, co vyhořel ústav ve Vejprtech,“ doplnil.

Gastroodpad se osvědčil

Poplatek za odpad zůstane v Klášterci nad Ohří bez navýšení, ačkoli ho má město už čtyři roky nastavený stejně a loni vedení města avizovalo, že se v blízké budoucnosti zdražování nevyhne. Klášterečtí odvádějí 500 korun za osobu a rok, děti do 18 let jsou od poplatku osvobozené a senioři starší 75 let platí polovic. Výjimku mají i další skupiny obyvatel.

„Zatím jsme se o zvyšování poplatku nebavili, protože současná situace není pro lidi úplně jednoduchá,“ poznamenal starosta Drozd. „Skokově se nám zvyšují ceny energií, nechtěli jsme nyní občany zatěžovat dalšími výdaji,” dodal.

Náklady na likvidaci odpadů nicméně rostou, obce jsou navíc zákonem tlačeny k velké odpadkové revoluci. Už v roce 2025 musí zajistit třídění alespoň 60 procent veškerého komunálního odpadu. Zatím dosahuje nejvýše 20 procent. Jako velmi životaschopný vedení města považuje pilotní projekt pro svoz rozložitelného komunálního odpadu, zkráceně BRKO, který se rozjel v říjnu.

„Projekt na sbírání odpadů z jídla se jeví jako úspěšný, v příštím roce v něm chceme pokračovat,“ potvrdil starosta. „Do budoucna to může mít vliv i na případné úvahy o tom, zda poplatek za odpad zvýšíme nebo ne, protože se nám díky gastroodpadu snižuje objem komunálního odpadu,“ doplnil.