Za lockdownu se v nebývalé míře rozmáhá otužování. Lidé pravidelně vyrážejí k řekám, rybníkům i k horským vodopádům a noří se do studené vody, aby se zocelili. Party otužilců se pravidelně setkávají u Ohře, ale také chomutovské Bandy, další jezdí na rybník do Března. Více než kdy jindy se mezi nimi objevují nové tváře. Chtějí si vynahradit, že jsou sportoviště zavřená, a vyzkoušet něco prospěšného.

Ája Kupková z Klášterce nad Ohří s otužováním koketovala tři roky. „Odhodlala jsem se až letos a strhla pět šest dalších lidí. Přidávají se i jiní, takže plánuju, že bych dala výzvu na Klášterecké fórum na Facebooku,“ zmínila. „A důvod, proč jsme se na to dali? Chceme být zdraví, zvlášť v této době potřebujeme mít pevnou imunitu a skvělé je i to, jakou energií to člověk nabije,“ chválí si otužilkyně. Její skupinka otužilců se setkává dvakrát týdně vždy na jiném místě.

Pavel Trasl a Jindřich Procházka se otužují v Bandě, na Hřebíkárně a na Černém rybníce nad Mezihořím. „Začal jsem doma studenou sprchou a přešel na otužovací metodu Wima Hofa, který má jako ledový muž několik desítek rekordů v Guinessově knize rekordů. Otužování spojil s dechovým cvičením,“ nastínil Pavel. „Chtěl jsem být také tím, komu v zimě není zima. Daří se to, když pravidelně dýchám a mám mysl správně nastavenou. Ve studené vodě vydržím třeba tři minuty a neprochladnu,“ dodal. Benefitem je pro něj nebývalý příval energie. „Zima je pro mě vždycky depresivní, nedá se tolik sportovat a teď je navíc vše zavřené. Co jsem se začal otužovat, cítím se nabitější a šťastnější,“ dodal.

Mezi otužilce se zařadil i Pavel Daniš. Chodí například na rybník v Březně. „Začalo to z hecu, protože já byl vždycky hrozně zimomřivý. Už rok jsem si ale psal s kamarádem, že bychom to mohli zkusit, a stále jsme to odkládali. Když začala na jaře karanténa a lidi se vydávali víc do přírody, najednou na mě vyskočila jeho fotka, jak leží v Helenčiných vodopádech na Svahové,“ popsal bod zlomu, který vedl k tomu, že den nato ležel pod ledovým přívalem i on. Měl tři stupně Celsia. Od té doby zkouší studené toky a hladiny pravidelněji.

Roman Dušek mladší z Chomutova patří mezi ostřílenější otužilce. Začínal doma ve studené sprše, než se po roce odhodlal pro venkovní koupání. „Tam jsem zjistil, že je to něco jiného, musím do toho dát jinou mentální energii a také to víc bolí. Člověk nesmí zapomenout dýchat, aby tělo nepropadalo panice. Když kontroluje dech, kontroluje emoce,“ zmínil.

Většina otužilců, které se podařilo na Chomutovsku oslovit, se ve vodě smáčí a pokouší se vydržet v ní co nejdéle. Dalším stupněm je plavání v ní. Do toho se pouští jen pár jedinců, protože je při něm tělo více zachvácené zimou. Mezi tyto sportovce patří Kateřina Fryčová. Otužuje se od loňského roku, chodívá na Bandu. „V zimě si prosekám v ledu díru, minule jsem ukradla manželovi hokejku, abych mohla led odhrnout a dostala se do vody,“ dodala s tím, že odměnou je pocit štěstí, zklidnění a naplnění.

„Zblbla jsem i manžela. Když má voda deset stupňů, zvládáme tam plavat i 26 minut, to už je ale na hraně. V zimě při minus jednom dvou stupních to vydržím sedm minut,“ doplnila.

Plavání hned napoprvé zkusila Lucie Š, která dosud s otužováním neměla zkušenosti. Zajela si s přítelem k mosteckému jezeru Most. „Šla jsem do vody rychle, protože nejhorší by bylo stát na studeném vzduchu a přesvědčovat se. A říkám, byl to šok,“ směje. „Přítel mě stále nabádal, ať dýchám. Vydržela jsem ve vodě necelé tři minuty, Ale zopakovali jsme to teď v úterý a vydržela jsem pět minut,“ dodala studentka a sportovkyně, která otužování nově zařadila, protože nemůže do fitka ani gymnastického studia.

Otužilce vedou i zdravotní důvody. To je příklad Milana Hoška z Chomutova, který se nejraději noří do Kamencového jezera, když je ale zavřené, chodí na blízkou Bandu. „Měl jsem před lety obrovské zdravotní problémy. Celé tělo jsem měl zasažené atopickým ekzémem ve formě, že mě chtěli hospitalizovat. Kvůli prokrvování pokožky jsem začal s otužováním a dnes ji mám jako miminko,“ pochlubil se výsledkem. Otužování provozuje celoročně. „V zimě jsou dobré řeky, protože nezamrzají a nemusíme vysekávat díru v ledu,“ dodal. I on patří mezi otužilce – plavce. Nejvíc by přivítal, kdyby se pro otužilce otevřelo i Kamencové jezero.