Koronavirus nám nezabrání v rychlé a kvalitní pomoci, říká záchranář Voleník

Jedním slovem. Jaký byl rok 2020 z pohledu záchranářů?
Náročný!

Zdroj: DeníkKterý loňský výjezd byl pro vás nejhorší, nejvíce vám utkvěl v paměti?
Nejvíce mi utkvěla v paměti tragická událost v loňském lednu při požáru ve Vejprtech. A to nejen z pohledu tiskového mluvčího, ale také z pohledu záchranáře. Na místě jsem sice v tu chvíli nezachraňoval, ale vzhledem k tomu, že jsem také zdravotnický záchranář, jsem vnímal náročnou situaci všech svých kolegů. V roli tiskového mluvčího to byla pro mne veliká zkušenost v rámci krizové komunikace při řešení tragické mimořádné události.

Kdyby si mohli záchranáři něco přát do roku 2021, co by to bylo?
Přáli bychom si, aby se všechno co nejdříve vrátilo opět do normálního stavu. Pandemie trvá již příliš dlouho. Kolegové záchranáři už pociťují a přiznávají únavu. Ale jsme profesionálové. Jsme neustále připraveni pomoci všem nemocným a zraněným, kteří nás opravdu potřebují.

Záchranáři jsou nejen unavení, ale nevyhýbá se jim ani koronavirus. Oslabuje vás výrazně? Máte výrazné personální problémy nebo potíže se zajišťováním péče?
Zatím evidujeme asi 12 % zdravotníků ve Zdravotnické záchranné službě Ústeckého kraje, kteří onemocněli koronavirem. Všem záchranářům patří velké díky za jejich pracovní úsilí a obětavost. Vedení organizace stále činí všechny kroky k tomu, že nedochází k omezení poskytování přednemocniční neodkladné péče v Ústeckém kraji.

Jarní lockdown podpořil rozmnožování Severočechů. Lidé ho využili k milování

Mluví se také o tom, že kvůli koronaviru někteří lidé zanedbávají další choroby. Bojí se k lékaři, odkládají péči. Pocítili jste to také jako záchranáři?
Mnoho starších lidí, onkologických nebo pacientů s chronickým onemocněním má stále strach z případné nákazy. Při vzniku zdravotních potíží proto odkládají návštěvu svého lékaře. Volají nám o pomoc, až když je situace opravdu vážná. Některé tyto počínající zhoršené stavy by však mohla vyřešit včasná návštěva nebo konzultace s jejich praktickým lékařem.

Jste nejen tiskovým mluvčím záchranky, ale také aktivní záchranář v terénu, což je náročné. Jak Prokop Voleník odpočívá?
Na to se zeptejte mojí novomanželky (smích). Odpočívám nejraději u dobrého filmu nebo u dobré knihy. Občas si chodím půjčit psího kamaráda z místního útulku nebo bezva fajnovou borderku Kailu od kamarádů. Při venčení psů si opravdu vyčistím hlavu. Také rád cestuji a poznávám nová místa, místní zvyky a tradiční jídla (smích).

Ze své zkušenosti vím, že jste v roli tiskového mluvčího k dispozici takřka neustále. Nestalo se mi snad nikdy, že bych se vám nedovolal. Spíte vůbec?
Snažím se včas poskytnout informace, které kolegové novináři potřebují. V dnešním mediálním světě a především internetovém zpravodajství je pro novináře prioritou aktuálnost a správnost požadovaných informací, což si také uvědomuji a snažím se jim vycházet vstříc. Myslím si, že dostupnost tiskového mluvčího je pro kolegy z novinářské branže velmi důležitá. Mám stále zapnutý telefon a připravenou nabíječku. Důležité je, že dělám práci, kterou mám rád.

V ústecké zoo je nová chovná skupina tuleňů. Casper má dvě nové dámy

Je nějaký dotaz novináře, který vás dokáže vytočit?
Nemůžu říci, že by mne nějaký dotaz přímo vytočil. Ne vždy je možné dodat požadovanou a rozsáhlou odpověď v šibeničním termínu. Stalo se, že jsem dopoledne v 9 hodin obdržel dotaz, který požadoval zpracování rozsáhlého a podrobného statistického charakteru. Dotaz pokračoval požadavkem, abych odpověď dodal ještě toho dne ve 12 hodin. To opravdu někdy nelze. Chápu však potřebu získat co nejrychleji přesné údaje.

Covid. Loňský rok se nesl zcela v jeho duchu. Jak moc komplikuje práci záchranářů?
Pandemie koronaviru byla pro všechny zdravotníky zcela novou situací. Zajištění dostatečného množství ochranných pomůcek, vytvoření speciálních algoritmů pro naši bezpečnou činnost přineslo zcela jiný a nový styl práce výjezdových záchranářů i operátorů na tísňové lince 155. Na jaře jsme zaznamenali přetížení linky 155 dotazy k novému onemocnění covid-19. Na podzim jsme řešili dotazy a požadavky na převozy k testování. Celý rok byl pro všechny zdravotníky velmi náročný. Tisíce výjezdů v ochranných oblecích a respirátorech byly mnohdy fyzicky vyčerpávající a náročné. Tlaku veřejnosti jsme byli vystaveni stejně jako zdravotnická zařízení. Bohužel se o zdravotnických záchranářích tolik mediálně nehovořilo. Po celý rok jsme však neomezili naši činnost a vyjeli jsme ke všem, kteří nás potřebovali.

Zmínil jste výjezdy v ochranných oblecích. Zdržuje vás koronavirus? Například tím, že si na každý výjezd musíte měnit speciální obleky, ochranné prostředky a dezinfikovat sanitky?
Koronavirus nemůže zabránit v poskytování naší péče v potřebné kvalitě a čase. Samozřejmě, dezinfekce sanitek nebo převlékání ochranných obleků ztěžuje naši práci, která je kvůli tomu náročnější.

Ze statistik vyplývá, že se loni méně bouralo, pravděpodobně kvůli nižšímu provozu na silnicích. Pocítili jste to také?
Během jarního nouzového stavu, omezení pohybu, bylo méně aut na silnicích a tedy i méně dopravních nehod. Tato situace však netrvala příliš dlouho. Během loňského roku jsme zasahovali u vážných dopravních nehod, nehod motorkářů i sražených chodců. Zejména v období, kdy dochází k rychlému setmění a mlhám je důležité věnovat pozornost řízení. Chodci by měli myslet na to, že na mokré kluzké vozovce auto nemůže nikdy včas zastavit. Rozhlédnout se a být označen reflexním prvkem, být tedy vidět, je pro vlastní bezpečnost velmi důležité.

Na jídlo nám nezbývá ani koruna, říká samoživitelka, které pomáhají dary

Nakousněme téma zneužívání záchranky. Dost se o tom v minulosti mluvilo, jak je to v době pandemie?
Nadužívání výjezdů zdravotnické záchranné služby je velmi náročné a složité téma, které se řeší již několik let. Je zapotřebí si uvědomit, jak funguje systém zdravotní péče u nás. Zdravotnické záchranné služby jsou již několik let právě první vstupní branou do tohoto zdravotního systému. Přitom primární zdravotní péče je definována dostatečnou sítí a dostupností praktických lékařů. Často jsme během letošní pandemie řešili situace, kdy nám volající pacienti oznámili, že jim bylo doporučeno praktickým lékařem, aby si přivolali záchranku. Bohužel jsme v těchto výjezdech řešili počínající teploty, nachlazení a počínající respirační a jiná onemocnění. Pokud se jedná o vážný, akutní stav, kdy opravdu hrozí bezprostřední ohrožení života, je správné a důležité zavolání na tísňovou linku 155. Každého, kdo nás opravdu potřeboval, jsme však nikdy neodmítli.

Co by z vašeho pohledu záchranářům nejvíce pomohlo v jejich práci?
Zodpovědnost každého z nás za své zdraví, ohleduplnost a ochota poskytnout první pomoc.