Připravuje se výstavba cyklostezky a v blízké budoucnosti i vodní nádrže. „Naši vybavenost považuji za nadstandardní,“ hodnotí starostka Nezabylic Marcela Jarošová. „Když jsem se sem před dvaceti lety přistěhovala, byla to špinavá ošklivá obec. Celou jsme ji předělali,“ dodává se známkou hrdosti.

Marcela Jarošová
52 let, v Nezabylicích žije dvě desetiletí a starostkou je 15 let. Před nástupem do funkce pracovala jako kosmetička a účetní.

To, že máte vlastní televizi, je pozoruhodné. Jak to, že nemáte obecní zpravodaj jako ostatní?
Asi bych to úplně nenazvala vlastní televizí. Můj syn studoval film a je to i velký koníček mého manžela, takže natáčejí naše akce a videa dávají na Youtube. Je to zdokumentování dění v obci, aby se lidé mohli podívat, jak dováděli. Probíhá čistě na amatérské bázi.

Jsou to dva roky, kdy se Nezabylice na své poměry prudce rozrostly, díky nové výstavbě stoupl počet obyvatel takřka o desetinu. Chystáte se na další růst?
Změnili jsme územní plán a v něm plochy pro některé z etap výstavby rodinných domů, celkem jich je pět. Líbilo by se mi, kdyby bylo dostavěno do pěti let. Parcely ale nejsou obecní, jsou soukromých vlastníků, takže to není na nás. Až bude hotovo, bude nás kolem pěti set, což je ideální stav. Ekonomicky to dává větší smysl a zároveň to není příliš velký počet. I při něm se lidé znají, dokážou se domluvit. Můžeme se sejít v hospodě a říct si, jaké to tu chceme mít, což je ideální stav.

Zdroj: Youtube

To byl rok 2019 v Nezabylicích  Zdroj: YouTube.com/Obec Nezabylice

Plánujete letos postavit cyklostezku. Je to největší plánovaná investice?
Je to největší investice letoška, vyjde nás na zhruba 10 milionů korun, z toho 8 bude dotace z národních zdrojů. Začínáme stavět koncem dubna, smlouva je do listopadu, ale rádi bychom skončili už v září. Stezka povede rekreační zónou, začne u křížku u vjezdu do obce a povedeme ji přes potok a vyjedeme u hospody. Díky cyklostezce konečně postavíme i novou lávku, původní nám v roce 2002 uplavala. Na novou bychom jen z našeho rozpočtu peníze dát nemohli, protože Povodí Ohře po povodních zpřísnilo podmínky. Musíme jít 3,5 metru nad hladinu a mít založené piloty. V podstatě budeme mít Karlův most. Plánujeme také další investice, v květnu by měla začít druhá část kanalizace a pak drobné projekty, například rekonstrukce obecního hostince. Je v jedné budově s kulturním domem, který je zrekonstruovaný, pohostinství je ale za zenitem. Problém je, že na hospody nejsou žádné dotace, takže těžko dáváme dohromady nějaké peníze, abychom mohli investovat. Hospoda je ale hrozně důležité místo, musíme si ji opravit.

Proč jsou samoobsluha i hostinec obecní?
Obecní jsou budovy, pronajímáme je, takže máme kontrolu.

Zdroj: DeníkV minulosti jste zmínila, že byste tu rádi vybudovali vodní nádrž. Pracujete na tom?
Jsme ve fázi projektování, trošku bojujeme s Povodím Ohře, ale věřím, že to překonáme. Do dvou let by to mohlo být zrealizováno. Vodní nádrž plánujeme vedle cyklostezky za lávkou, musí být u přítoku. Ještě úplně nevím, jestli bude nádrž vhodná ke koupání, to záleží na PO, ale byli bychom rádi. Chceme přírodní nádrž, není to myšleno jako veřejné koupaliště, do toho bychom nešli. Pro obec by to znamenalo neskutečné starosti a velké náklady.

Narazila jsem v magazínu E15 na příběh Španělky, která u vás v Nezabylicích hledala kořeny své židovské rodiny. Pomáhala jste v tom. Zvala vás na křest knihy do Madridu, která na základě toho měla vzniknout. Jaký je konec tohoto příběhu?
Žádný. Poslali mi pak ze Španělska mail s pozváním, ale vypustila jsem to. Nedošlo k tomu.

Nebyl to údajně jediný případ, jezdí sem i další lidé, především Němci. Utkvěla vám nějaká další návštěva?
Odněkud z Pardubicka přijel pán, bylo mu kolem 90 let. Poprosil mě, jestli by se nemohl podívat na obecní úřad, že tu kdysi bydlel. Ukazoval mi, kde měl jako dítě postel, bylo to v rohu v první místnosti. Hodně mě taková setkání zajímají. Měli jsme tu pána, který pamatoval jaké to v Nezabylicích bylo, když tu byli Němci, i když přišli komunisté. Chodil za mnou, aby si popovídal. Jeho vyprávění bylo ohromně zajímavé, dnes lituji, že jsem si to nenahrávala. Původní kronika naší obce neexistuje a zmizela i následující, když zemřela paní, která ji měla jako poslední u sebe.