Iveta Rabasová Houfová
(47 let) Starostkou Blatna je sedmým rokem. Je rodačka. Ráda cestuje, prochází se přírodou, těší ji blízkost rodiny a přátel, dobrá hudba, filmy a knihy.
Jedna z prvních věcí, která v Blatně a Květnově zaujme, jsou lavičky na návsích. To je třeba ve městě nevídané a běžné to není ani v řadě vesnic. Máte je ve všech vašich vesnicích?
Máme. Když jsem nastoupila před sedmi lety jako starostka, první věc, o kterou jsem se snažila, byla, aby se lidé mohli setkávat na návsích. Například v Zákoutí byla jen zelená plocha, popelnice a jinak nic, takže jsme tam tímto způsobem rychle a levně vytvořili střed obce. Bylo to pro ni obrození. V Radenově si místní obyvatelé tyto lavičky srazili k sobě a dokud to bylo možné, lidé se tam scházeli takřka denně, pořádali společné obědy, nebo si šli jen tak posedět. Také v Květnově na návsi si zvykli dělat společné akce a třeba a kávové festiválky.
Vidíte jako zvlášť důležité, aby měli lidé příležitost setkávat se?
Každé z vesnic strašně pomohlo, že jsme zde společnými silami vytvořili zázemí, kde se lidé mohou sami od sebe setkávat. Zkultivovalo se to tam. Lavičky máme i na různých pohledových místech, zatím se nám žádná neztratila. A kdyby ano, nahradili bychom ji. Myslím si, že je důležité kultivovat prostředí a hlavně je strašně důležité věřit lidem. Nám se to vyplácí. V zimě na zastávkách rozvěšujeme adventní věnce, přišli jsme jen o jeden a vzápětí ho kdosi nahradil novým. Podél hlavní cesty z Kalku na Chomutov dáváme na jaře truhlíky s muškáty a v každé vesnici máme knihobudku. V Blatně jsou dokonce dvě, celkem jich máme devět a desátá se chystá. Když se loni na jaře šily roušky a bylo potřeba eliminovat kontakt, lidé si tam nechávali potřeby pro šití, například gumičky. Teď jim tam dáváme vytisknuté formuláře, aby mohli cestovat mezi okresy.
Jak zvládáte covid?
Stýská se nám. Měli jsme tu pokaždé po celý rok spoustu akcí a také sami lidé si dělali své akce na návsích, další byly v kulturáku.
Jednou z investic pro tento rok je komunitní dům v Radenově, vy už ale jeden kulturák máte, a to Horalku v Blatně. K čemu jsou potřeba dva?
Naprostá většina kroužků, přednášek a všeho se děje v Horalce, což je bývalá jednota přestavěná na kulturáček. Půjčujeme ji i na oslavy a svatby, to se hodně rozmohlo. Musíme se dívat, jestli máme volno, když chceme pořádat obecní akci. Proto potřebujeme druhé centrum. V Radenově byl na prodej hrázděný dům z roku 1840, je tu kulturní památka se zahradou a vodní nádrží, která je na geniálním místě - na půli cesty mezi našimi vesničkami. Autobusem tam přijedete z obou směrů. Na řadu našich aktivit se hodí daleko lépe, než Horalka. Také chceme Blatnu trochu ulevit.
Místní lidé navrhovali, že by tam mohla být kavárna nebo cukrárna. Vyslyšíte je?
Rádi bychom, aby tam byla kromě jiného kavárna, ale zatím nedokážeme říct, jestli bude klasická. Pokud by měla být otevřená ve všech časech pro turisty, tak ne jako podnikatelská aktivita obce, ale proto, že si ji někdo vezme na starost. Možná to bude spíše občasná kavárna otevřená v čase přednášek a dalších akcí, aby to bylo ohleduplné k místním lidem. Chtěli bychom, aby měli lidé z Radenova toto centrum rádi.
Kolik má nové komunitní centrum stát?
Dům jsme pořídili za 4 miliony korun, i když ho původně majitelé nabízeli za téměř dvojnásobek. Naše propočty jsou, že bychom měli od střechy po sklep proinvestovat 5,5 milionů. Je tam starý kotel na uhlí, vnitřek je pobitý dřevěnými palubkami, které tam nepatří. Chceme odkrýt původní trámy, na střechu dát místo stávajícího bonského šindele klasické eternitové šablony a plastová okna vyměnit za dřevěná. Zčásti na přestavbu využijeme peníze od státu, které jsme získali díky tomu, že jsme místním lidem pomohli s kotlíkovými dotacemi formou půjček. Jedná se o 2,2 milionu korun. Zbytek by měla pokrýt dotace na energetické úspory.
Kdy reálně by mohlo být otevřené?
Některé akce bude možné určitě provozovat v létě na zahradě. Veškeré úpravy domu by mohly být hotové v příštím roce.
Jaké máte další investiční plány?
Každý rok dáváme nějakou částku na opravu cest. Je to těžké, protože jich máme strašných kilometrů. Za sebou máme kanalizaci v Blatně a čekáme, až se naplní alokace vyčerpaná na opravu vodních ploch, rybníků a nádrží. Některé jsme nechali opravit, zbývají dvě k opravě a jednu bychom chtěli zcela obnovit. Kvůli covidovému neštěstí klesly příjmy do rozpočtu.
Čím se v Blatně můžete pochlubit především?
Asi společnou láskou k přírodě a snahou o její ochranu. Proto nás trápí hrozící hromadná výstavba nových domů na zelené louce, nebo když se kvůli elektrickým ohradníkům stává krajina neprostupnou. I to je ale možná lepší než to, že tu před pár lety málem v bezprostřední blízkosti domů vyrostly větrné elektrárny.