Jaroslav Santner (47 let)
Ve Vintířově, který je jednou z místních částí Radonic, žije od dětství. Původně se věnoval učitelskému povolání. Učil dějepis ve Vilémově a později pracoval 11 let jako ředitel školy. Ve volném čase se rád zabývá historií a prací na zahradě.

„Je to změna, každá práce má svá pro i proti,“ konstatuje Santner. „Ve škole třeba byly prázdniny, ale v práci starosty jsem se zase dozvěděl věci, o kterých jsem neměl tušení. Týkají se například stavebnictví a ochrany životního prostředí. Hlavně když chce člověk, aby se něco změnilo a zlepšilo, jako starosta to může ovlivnit,“ oceňuje.

Jak se v Radonicích z vašeho pohledu žije?
Nežije se tu špatně.

Jak byste hodnotil zdejší vybavenost a co si myslíte, že tu chybí?
Radonice mají základní i mateřskou školu, poštu, tři obchody s potravinami, matriku i stavební úřad. Dále je tu hřiště a tělocvična. Máme dobré dopravní spojení, protože autobusové linky jezdí z Chomutova do Podbořan přes Kadaň a právě Radonice. Železniční doprava se zrušila, je tu jen turistická linka, která jezdí přes léto o víkendech a ve svátek.

Oproti době před třiceti lety se vybavenost zhoršila, to ale není jen věc Radonic. Kdysi tu bylo všechno včetně například obchodu s textilem a podobně. Dnes si ale lidé jedou nakoupit do supermarketů a obchody ve vsi upadají.

Je pro Radonické výhodou, že mají v obci policejní stanici?
Jsme velice rádi, že je tu policie. Bylo by ale dobře, kdyby policie mohla plnit všechny své úkoly na sto procent. K tomu bych se nerad více vyjadřoval.

close info Zdroj: Deník zoom_in Do čeho letos nejvíc investujete?
V lednu jsme pořídili novou cisternovou automobilovou stříkačku Scania za téměř 7 milionů korun. Bylo to díky dotaci od Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a Ústeckého kraje, obec doplácela zhruba 3 miliony. V únoru jsme dokončili přístavbu školy, kde bylo potřeba vyřešit nevyhovující velikost šaten, neboť kontrola z hygienické stanice vydala stanovisko, že šatny, které byly více než čtyřicet let vyhovující. Roky jsme hledali řešení, nakonec jsme to vyřešili díky dotaci, která byla na vybudování učebny přírodovědných předmětů a bezbariérového přístupu, který umožňuje rampa u školy a výtah. Teď je potřeba ještě dodělat fasádu. Náklady dosáhly necelých 11 milionů korun, pět byla dotace a zbytek dofinancovala obec. Ale škola patří do základní infrastruktury, to nejsou vyhozené peníze.

Kolik tam dochází žáků?
Kolem 130 až 140 žáků od první do deváté třídy. Součástí školy je i mateřská škola, má dvě třídy.

Jaké další větší investice máte za sebou či před sebou?
Dokončili jsme sběrný dvůr loni v listopadu, kolaudace ale probíhala delší dobu, otevřít jsme ho mohli až začátkem června. Celkové náklady byly zhruba 9 milionů korun, dostali jsme na to dotaci 6 milionů. Dále jsme získali dotaci na vybudování chodníků u křižovatky na Vintířov. Ještě potřebujeme opravit chodník v hlavní ulici, které se říká Doupovská, s hledáním dotací nám pomáhá MAS Vladař.

close info Zdroj: Deník zoom_in Máte tady údajně problémy s parkováním, což je mírně zarážející. Takové věci trápí spíše města. Co přesně tu řešíte?
Je tu šest asi bytových domů a kdysi se nepočítalo s tím, že někdo bude mít dvě tři auta. Oni třeba mají i dvě garáže, ty jsou ale plné věcí, mají to k nim třeba 500 metrů, a tak raději parkují před panelákem a různě, kde se dá. Občas jezdí policie, fotí, dává pokuty. Jsou i majitelé domků, kteří by si mohli na zahradě udělat prostor pro parkování, ale to by museli otevírat vrata, když potřebují vyjet. Jsou i tací, kteří opravdu nemají kde to auto na dvoře odstavit. Když přijedete o víkend, uvidíte, že tehdy máme náměstí plné zaparkovaných aut.

Jak to chcete řešit?
Řešením by bylo koupit plochu, kterou bychom využívali jako odstavnou a vybírali za parkování peníze. Máme tu například autobusovou zastávku, kde parkují kamiony, protože tu žije řada šoférů. Za tu plochu platíme nájem. Také by to chtělo zpoplatnit parkování před radnicí. Tím se ještě musí zabývat zastupitelstvo, není to věc, kterou by mohl vyřešit jen starosta.

V některých obcích zaznívaly obavy z toho, že by starší domy mohli skoupit investoři a nastěhovat tam chudé z jiných částí republiky. Také tu máte nějaké starší prázdné domy. Sdílíte tyto obavy?
Člověk nikdy neví. Ano máme tu prázdné domy a bojíme se, aby nám sem někdo nenastěhoval problémové občany. Byl tu prázdný areál po JZD, běžely před zhruba deseti lety fámy, že si tam Jirkov koupí pozemek a postaví buňky, aby sem mohl stěhovat nepřizpůsobivé. Později si ho koupila k zemědělské činnosti jiná firma. Samozřejmě jsou to fámy, ale vždycky se bojíme. Každý se bojí, snad jen v Praze se bát nemusí, neboť je tam draho. Tady, i když jdou ceny nahoru, nemovitosti stále tak drahé nejsou.

Také je ale potřeba si říct, že tu máme i soukromé vlastníky, kteří si sem sami přistěhovali sociálně slabé z okolních měst, a samozřejmě to nedělá dobrotu. Dělá si to tedy sám radonický člověk, ostatní pak ale chodí za starostou a stěžují si na následky.

Jaké máte vize do budoucna?
V příštím roce bychom chtěli tady na radnici, která je památkově chráněná, opravit sociální zařízení. Pochází totiž ze 60. let, jsou takovou ukázkou socialistického realismu v památkové péči. Jinak Radonice mají jedenáct osad a my bychom v nich chtěli postupně vybudovat vodovody. V některých už jsme nechali udělat zkušební vrty z dotace, vrty vyšly a teď si necháváme zpracovat projektovou dokumentaci. Následně budeme řešit také kanalizaci, ovšem s tím, že nebude v každé z této osad. Tam, kde žije jen 30 lidí, je to opravdu nemyslitelné. Vypsané jsou ale dotace na domácí čističky, kde by obec pravděpodobně mohla být garantem, aby si je lidé mohli udělat. Pak je naším úkolem udělat chodník v hlavní ulici Radonic, to je naše největší ostuda, a chtěli bychom udělat fasádu na škole. Je toho až dost.