Martin Valeš (50 let)
Ve vedení obce je sedm let, poslední tři roky je starostou, předtím byl místostarostou. Ve volném čase opravuje dům, baví ho turistika, cyklistika a rád jezdí na výlety na motorce. Má dceru.

Co je aktuálně hlavní téma v Boleboři?
S ohledem na současnou legislativu je pro nás aktuálně největším problémem odpad. Snažíme se co nejvíce třídit, i když se ale rok od roku lepšíme, stále máme poměr komunálního a separovaného odpadu tragický. Čeká nás tedy úkol, abychom přesvědčili lidi, že mají v maximální možné míře třídit, protože jinak budou platit víc. A budou to nemalé částky.

V jaké míře se vám daří odpad třídit?
Limit kvůli třídící slevě je zhruba 170 kilogramů na občana, my se pohybujeme v rozmezí 360 až 380 kilogramů na osobu, takže se musíme velmi snažit, abychom třídící slevy dosáhli.

Jak vysoký je u vás poplatek za odpad?
650 korun. Chtěli bychom ho zachovat, ale primární krok, který uděláme, je, že snížíme počet popelnic pro komunální odpad, abychom lidi dotlačili k třídění. Naopak počet kontejnerů pro separovaný odpad jsme zvýšili. Mimo to v našem sběrném dvoře bereme nadměrný odpad zdarma, abychom předcházeli zakládání černých skládek.

Funguje to?
Jsou tu stále, ne ale v obci. Bývají na hlavní výpadovce do Německa, nechávají ho tam naši přeshraniční sousedé, protože mají odpady drahé. Bývá to pár pytlů za měsíc. Likvidujeme to my nebo Jirkov.

Jaké máte letos nejdůležitější investiční akce?
Naší největší investicí bylo zřízení sběrného místa odpadů za zhruba půl milionu korun. Bylo to s pomocí dotace krajského úřadu. Dále se snažíme zatrubňovat strouhy, protože jsou magnetem na odhazování nepořádku.

close info Zdroj: Deník zoom_in Vypracovali jsme strategický plán rozvoje obce, což je základní dokument, který řeší, kam by obec měla směřovat. Předcházela tomu anketa mezi občany, najali jsme si na to externí firmu. Následně jsme vyhodnotili, co místní lidi trápí a co by si přáli, abychom si určili priority a právě i další investiční akce.

Co je mezi těmito prioritami nejvýše?
Co nás tady trápí asi nejvíce, je rekreační středisko. Jedná se o bývalé středisko šachty, které nám převedla před třiceti lety jako danajský dar, a od té doby se na něj v podstatě nesáhlo. Venkovní areál využíváme dvakrát do roka pro pořádání Bolebořského sympózia a Bolebořských slavností. Dovnitř nikdo nesmí, protože je budova téměř v havarijním stavu a zatím neměl nikdo sílu s tím pohnout, jelikož náklady půjdou do desítek milionů.

Jaké máte se střediskem záměry?
Je škoda nechat takový velký areál, aby úplně zchátral, proto jsme si nechali udělat studii a momentálně jsme ve fázi zpracování projektové dokumentace na nové komunitní centrum. Do areálu přemístíme obecní úřad, knihovnu, poštu, vzniknou tam klubovny, kde se budou moct scházet děti, dále zázemí pro spolek Bolebořských bab a ekologický spolek BOS a infocentrum. Odhadované náklady jsou kolem 20 milionů korun. Půjde zřejmě o největší investici za posledních třicet let.

Jakým způsobem ho chcete financovat?
Ušetřeno máme 6 milionů, v žádném případě to tedy nepůjde bez dotace a bez úvěru také ne.

close info Zdroj: Deník zoom_in Máte ve výhledu i další velké plány?
Máme. Ještě větší problémem, kterým se trápíme deset let je, že nemáme kanalizaci. Můj předchůdce starosta Jan Juřina nechal zpracovat projektovou dokumentaci, už to bylo ve fázi územního souhlasu, projektové náklady ale už tenkrát dosahovaly šedesáti milionů, což je pro nás naprosto astronomická částka. Územní souhlas časem propadl, takže jsme v roce 2018 zadali aktualizaci podle nové legislativy. Myšlenka je taková, že bychom kanalizaci dělali na dvě fáze, nejdříve v Boleboři a v budoucnosti v Orasíně. Dokumentace bude hotová na jaře, pak začneme znovu shánět peníze.

Co má podle vás prioritu? Kanalizace, nebo komunitní centrum?
Z hlediska ekologie a životního prostředí by přednost měla kanalizace. Ale z hlediska života v obci má jednoznačně přednost komunitní centrum. Když tam vše sestěhujeme, uvolníme si budovu bývalé školy, kde dnes sídlí úřad. Zřídili bychom tam šest až osm jednotek zčásti pro mladé jako startovací byty a zčásti pro seniory. Prioritou je pro nás tedy nové komunitní centrum.

Obec si nechala v nedávné minulosti opravit cesty, firma ale využila nevhodný materiál – hutní strusku, kvůli vzhledu jí místní říkají „skleněné cesty“. Inspekce životního prostředí dala firmě pokutu. Nechala obec odtěžit tento materiál nebo to plánuje?
Neodtěžili jsme ho. Tyto cesty jsou pro nás takový neuralgický bod – zátěž z minulosti. Jednu z nich, která je mezi Orasínem a Květnovem, jsme zavezli recyklátem, trochu jsme ji upravili. Druhá cesta vede přes krásnou horskou louku centrem Orasína a je jako pěst na oko. Odtěžení materiálu s legální likvidací by ale stálo v nejlevnější variantě nejméně půl miliónu, který nemáme. Náš rozpočet je už tak napnutý.

Nemáte úřední povinnost materiál odstranit a následně vymáhat peníze po firmě, která to způsobila?
Nepodařilo se ztotožnit vzorky mezi zdrojem a cestami, navíc škodliviny ve vzorcích nebyly takové, aby se jednalo o havárii. Možná se vyplavily dešti. Netušíme co dál. Tím, že je to nad naše finanční možnosti, by možná bylo lepší cestu zkultivovat – zavézt ji zeminou a vysázet keře.

Lidé, kteří žijí na Svahové, nebo tam mají chatu, si stěžovali na zimní údržbu. Prý neprobíhá řádně. Jak to vidíte vy?
Máme plán zimní údržby, kde jsou stanovené priority. S údržbou nám pomáhají zaměstnanci veřejně prospěšných prací, které posílá úřad práce, a pak máme smlouvy s místními lidmi, kterým půjčujeme mechanizaci. Dohodou o provedení práce ale nikoho nedotlačíte, aby vstal ve čtyři ráno a začal protahovat. Když je kalamita, objednáme techniku, která komunikace prohrábne, běžnou údržbu ale s naším rozpočtem a našimi možnostmi nejsme schopni vykonávat sami. Musí se zapojit i místní. Skvěle to funguje například ve spolupráci s Lesnou, kde platíme horskému areálu paušál 30 tisíc korun ročně a on se stará o příjezdovou cestu.