Při rozhovoru vládla přátelská a neformální atmosféra, probíralo se čepování piva a jeho vliv na chuť, ale také (ne)chuť místních experimentovat. Starší Václav občas prověřuje bratrovi znalosti kvůli blížící se soutěži.

Jak jste se dostali k čepování?

V: Naše restaurace tady funguje už od dob, kdy jsem byl dítě, a tak jsem se už od mala točil okolo výčepu. Čepovat mě začalo bavit už jako mladýho a kolem devatenácti let jsem se tomu začal věnovat intenzivně.

J: U mě je to podobný, navíc mě ale ještě motivuje brácha. Zkouší mě a chce, abych byl dobrej. Vlastně nejlepší. (směje se)

Jak moc je těžké stát se nejlepším výčepním?

V: Je to jako se vším, v čem chcete vynikat. Musíte se tomu věnovat a mít trpělivost. Aby byl člověk hodně dobrej, tak se bavíme tak o dvou letech. Být nejlepší, to se už bavíme o mnoho letech. Vůbec je to běh na dlouho trať. Intenzivně čepuju už zhruba 15 let a určitě je pořád co zlepšovat.

J: To můžu potvrdit. Nějakou dobu už taky trénuju a stále se učím nový věci. Dobře si to člověk natrénuje právě na akcích, kde je na to vhodná atmosféra.

Člověk by řekl, že se čepování může lépe trénovat za běhu v restauraci, než na slavnostních akcích

J: I na akcích se dá trénovat, člověk má na jedno pivo většinou víc času, než v restauraci. 

V: Na výjezdech to má vůbec zvláštní kouzlo a hlavně - my jen nečepujeme pivo. S lidmi komunikujeme, vyprávíme jim o správným čepování, ukazujeme jim to a oni si to pak třeba i zkouší. Je to o celkové zábavě a komunikaci. A hlavně jim vždy říkáme, že se pivo netočí, ale čepuje. (směje se)

V čem tkví rozdíl?

V: Pivo točil v minulosti nevyučenej pingl, to se dělávalo takovým měchem, který pak dodával tlak a hnal pivo. Dneska už máme jiný systémy, pivo se žene třeba oxidem.

Vraťme se ještě k akcím. Jaké osobnosti jste učili čepovat nebo jim sami čepovali pivo?

V: Za ty roky jich bylo docela dost. Perfektní byly Jazzové večery Václava Klause, tam jsme pravidelně čepovali každý měsíc po dobu dvou let. Vynikající bylo taky třeba udílení Cen Paměti národa nebo Pražské primátorky, kde se u nás zastavil kardiochirurg Jan Pirk. Dál bych mohl jmenovat Ivana Hlase, Františka Kaberleho, Pavla Lišku, Miroslava Kalouska, Zdeňka Pohlreicha a mnoho dalších. Teď nám taky prošlo přes výčep dost sportovců ze Soči. To bylo úplně skvělý, uvolněná atmosféra a spousta vlídnosti všude okolo.

Kdo byl podle vás z nich nejšikovnější?

Asi Eva Samková. Ta holka má hroznej šmrnc, byla s ní sranda a zvládla to na jedničku prakticky napoprvý.

Honzo, ty studuješ stavařinu. Chtěl by jsi se po škole věnovat právě tomuto oboru, nebo tě láká víc výčep?

J: Asi bych se tomu chtěl věnovat i po škole. Hodně mě baví právě akce, kde člověk potkává osobnosti z různejch oborů, bývá tam pohodová atmosféra a je to zábava. Jan Vanya

Máte nějaký sen, kde byste chtěli jednou čepovat?

V: Rádi bychom jednou chtěli mít svůj prostor na Oktoberfestu. Věříme, že to je reálný, ale dostat se tam je vážně těžký. Ti, co tam jsou, si místo drží. Spousta lidí si tam ani nesedne, natož aby se tam člověk dostal s výčepem. Ale budeme se snažit.

J: Takto jsem o tom nepřemýšlel, v zásadě mě baví každá akce. Ale Oktoberfest by byl rozhodně super.

Pochvalují si místní vaše pivo, respektive váš um?

V: Asi jim chutná (směje se). Snažíme se tu mít nejlepší pivo a to bez dobrého načepování nelze.

J: Jen je trochu škoda, že místní si dávají svojí hladinku a nechtějí příliš zkoušet třeba mlíko, čochtana, nebo šnyt na odchod. Třeba v Praze jsou tyhle způsoby čepování rozšířenější, tady jdou lidi spíš na jistotu.

V: To je pravda. Třeba se to časem změní. Třeba se časem změní i přístup jiných výčepních, kteří vám často zničí chuť piva tím, že vám ho mizerně natočí. To je vlastně i důvod, proč se tomu věnujeme. Na akcích děláme osvětu o čepování a čím víc bude zákazník v tomhle ohledu náročnější, tím více budou muset výčepní odvádět svoji práci pořádně. A to je jen dobře, protože pak budou mít lidi na stole kvalitní pivo.

Čtete také: Čepovali pivo Klausovi i Samkové. Kadaňští bratři jsou mistři výčepní

Čochtan nebo mlíko: hantýrka výčepních

Místní preferují spíše hladinku, dobrý výčepní ale hostovi načepuje pivo i na jiné způsoby.

Čochtan - „Pivo, které je pro chlapy, co mají doma zlé ženy. Dají si dvě rychlé a běží domu. Takto čepované pivo má daleko vyšší přirozený obsah CO2, který vzniká při kvašení ležáku. Chlapy se tak rychle nasytí a běží domu."

Mlíko - „Pivo, které doporučujeme spíše ženám. Chutná nasládle, je jemnější."

Hladinka  - „ Čepuje se na jeden zátah a všechny chutě zůstávají zachovány," řekl Václav Vanya.

Jak čepovat správně pivo?

Čepování piva je umění a je nutné držet se základních pravidel.

„Sklenice musí být čistá, mokrá a s teplotou co nejbližší k teplotě piva. K čistění se nesmí používat obyčejné prostředky na mytí nádobí, jen voda a speciální přípravek na mytí sklenic . Pak je třeba mít vhodnou myčku s tryskami a kartáčem. Před čepováním odpustíme trochu zoxidované pěny z výčepu, následně čepujeme. Sklenice musí být v klidu. Pivo by mělo být čepováno buď najednou pivo i s mokrou pěnou — hladinka, nebo maximálně nadvakrát, tedy nejdříve vysoká pěna a pak pod ní doplňující pivo — s čepicí, aby se zabránilo oxidaci. Když se čepuje z výšky, přirozený oxid z piva jde do vzduchu a ne do sklenice s pivem, což se negativně projeví na jeho chuti. Pěna by měla být hustá, krémová, stabilní a při pití by měl nápoj ve sklenici kroužkovat. Tak poznáte dobře načepované pivo," vysvětlil Václav Vanya.