Markéta Hurtová z Krupky na Teplicku ručně vyrábí originální kožené boty a doplňky. Pod vlastní značkou Nia-design. Celý ševcovský projekt, jak žena říká, vznikl na základě snu. „Byla to taková moje životní pouť, kterou jsem hledala sama sebe. Veškerou moji inspiraci a rozvoj kreativity rozpoutaly mé dvě dcery. Začala jsem aktivně šít a malovat, ale až práce s kůží mě učarovala. Název Nia-design vznikl složením jmen dcer. A tím to vlastně vše začalo,“ říká pohledná žena. Řemeslo se učí od profesionálních ševců, dva roky buduje vlastní ateliér. „Postupně zdokonaluji svoje postupy. Tvořím boty s duší, ale zároveň se snažím o kvalitní ševcovské řemeslo. Celá práce je silově velice těžká,“ podotýká autorka nevšedních kožených bot, kabelek a jiných doplňků.

Jak jste se k ševcovskému řemeslu dostala?
Byl to postupný životní progres, kdy mě vedla neviditelná ruka osudu. Už od základní školy jsem se věnovala šití, později jsem také podnikala, ale v úplně v jiném oboru. Po příchodu první dcery jsem začala aktivně malovat a bavilo mě pro ni šít různé kostýmy. Než klasické šití jsem měla ráda spíše nestandardní, kde jsem mohla improvizovat. Pak jsem dostala od manžela kurz, kde jsem měla poprvé možnost pracovat s kůží, neskutečně mě to chytlo. Následná práce, učení a objevování veškerých možností tohoto materiálu mě dostalo tam, kde jsem dnes. Ale není to vůbec jednoduché, je přede mnou ještě dlouhá a náročná cesta.

Máte nějakého mentora, od kterého se učíte?
Mám jich několik. Ten první, který mě vpustil do ševcovského světa a ukázal mi, jak to má vypadat, je Vlastislav Koutný. Byla jsem za ním v Chlumu za Brnem už několikrát. Je to člověk, který mi pomáhá se posouvat dál, vůbec mě nešetří a já jsem za to moc ráda. Ševcovina je tvrdá mužská práce a jsou tam jasně dané technologické postupy a normy. Je to velmi náročné. Dalším člověkem, u kterého se učím, je švec Alan Kvasnička z Brna, který mi také velmi pomáhá. Individuální studium zabírá mnohem více času a je velmi finančně nákladné a o mnoho složitější. Brala bych nějakého ševce tady u nás, to by mi hodně ulehčilo aktuální situaci. Ševcovské řemeslo se člověk nenaučí přes noc, je to dlouhá a velmi náročná cesta.

Jan Macháč
V komunitní zahradě je to hlavně o setkávání, říká výzkumník o novém fenoménu

Kde sháníte inspiraci?
Určitě koukám do historie na různé obuvní návrháře, mám několik knih této tématiky. Ráda koukám také na Pinterest, tam je spoustu zajímavé inspirace. Co se týče mojí autorské práce, tak tvořím v procesu, detaily mi doslova vznikají pod rukama. Udělám základní návrh, jak budou boty vypadat, ale detaily ne, ty vznikají až při náhlé inspiraci v průběhu práce. Prostě to najednou vidím a tvořím. Snažím se, aby byl vidět můj otisk v každém výrobku a myslím, že se mi to daří.

Jak je těžké sehnat materiál? Máte nějaké stálé dodavatele, nebo si vybíráte podle potřeby?
Začátek byl v tomto ohledu také těžký, najít vhodnou useň, která bude ideální pro mé účely. Tím, že si boty sama barvím a následně maluji, nebo jinak zdobím, tak pro mě není vhodná useň, která je již barvená a kde je povrchová úprava již z koželužen. Teď aktuálně mám jednoho dodavatele takovéto kůže v Čechách. Osobně ještě jezdím za dalším dodavatelem, kterého mám přibližně hodinu cesty od domova, tam si vybírám kožené podšívky a jiné druhy kůží, které potřebuji vidět a osahat osobně.

Jak dlouho trvá ušít boty, případně kabelku?
To je hodně individuální, protože od prvotního kontaktu s klientem, kde je třeba konzultace, měření, návrh, musím nakoupit veškerý materiál na konkrétní boty, či kabelku. A pak samotná výroba, kolikrát jsou potřeba osobní zkoušky. U kabelek s přesným zadáním dělám tzv. kabelku nanečisto, tu vytvořím z koženky, abychom mohli doladit koncový výrobek. Ale to stejné se děje u složitějších modelů bot, které vyrábím také na zkoušku a díky tomu pak vím, kde přidat, nebo naopak kde ubrat. U bot může samotná výroba trvat 14 dní, nebo i celé 3 týdny, u kabelky většinou do 14 dnů.

Tvorba Markéty HurtovéTvorba Markéty HurtovéZdroj: Se svolením Markéty Hurtové

Dostáváte podněty od zákazníků, jak by to mělo ve finále vypadat? Případně vám třeba pošlou obrázek, že to takto chtějí?
Jsou klienti, kteří mají naprosto přesnou představu a já ji musím umět zhmotnit do posledního detailu, ale zároveň i s mojí iniciativou a vlastním zpracováním. Pak jsou klienti, kteří mi pošlou jen orientační obrázek a já vytvářím vlastní návrh s přihlédnutím na jejich přání. Jsou i tací, kteří to nechávají jen na mně a já pak mohu na základě jejich osoby vymyslet model, který je čistě můj, ale zároveň ke klientovi sedne jak ulitý. Hodně důležitá je v tomto případě komunikace a zjištění přání a potřeb klienta.

Zdroj: DeníkPro laika by to mohlo vypadat, že jsou vaše autorské výrobky drahé. Dokážete si cenu obhájit?
Toto je na celé této práci nejtěžší, ohodnotit se správně. Můj dosavadní výdělek šel naprosto všechen na materiál, vybavení a veškerá školení. Dva dny individuálního školení u ševce vyjdou na 15 tisíc korun a to nepočítám dopravu a k tomu přidružené náklady. Ten čas strávený studiem a tréninkem samotným, kolikrát jsem musela trochu upozadit děti, rodinu, abych té práci dala vše, a to stále nejsem u konce. Pak je tu samotná výroba, když si spočítáte, že se věnuji individuálně jednomu páru bot 14 dní až 3 týdny, tak nemohu být levná. To bych se neuživila. Nedělám sériovou výrobu, nemám zaměstnance, pracuji individuálně a na míru. Cena je materiál, čas, který dávám klientovi, moje vlastní návrhy, individualitu, znalosti, ale i zdraví, protože ta práce je silově velice těžká a čas samotné výroby, dále energie, sociální a zdravotní, těch nákladů je celá řada. Někdo mě odmítne, protože je ta cena na něj moc. Já ale nabízím svoji autorskou práci, kde dostane výrobek, který mu nikdo jiný nedá. Vybírají si mě převážně klienti, které neuspokojí běžná nabídka a chtějí pro sebe něco výjimečného a hlavně na nohy padnoucího, co vydrží déle jak jednu sezónu. Musím i říct, že to jsou velmi charizmatičtí lidé a já jsem moc ráda, že si mě vybrali. S nabitými zkušenostmi poroste postupně i cena.

Baví vás vyrábět spíše boty nebo kabelky či peněženky?
Baví mě každá pestrá práce. Někdy si volím pořadí objednávek podle nálady na konkrétní model, protože pak vím, že to bude naprostá bomba a dám tomu mojí správnou energii. Mám ráda každou výzvu a je mi jedno, jestli je to kabelka, boty, klíčenka, nebo něco úplně jiného. Bavila by mě i práce na nějakém koženém kostýmu, nebo masce na profi úrovni, třeba se časem něco naskytne…

Americký architekt Elan Neuman Fessler tvoří v regionu, za návrh rodinného domu v Hoštce na Litoměřicku získal cenu.
Jak dostat do starých domů světlo? Architekta z USA ocenili za řešení v Hoštce

Je něco, co jste si původně myslela, že asi z kůže vyrobit nepůjde, a nakonec se to podařilo? Myslím tím nějakou věc, pro kterou kůže není typickým materiálem?
Tady si myslím, že ještě před pár lety jsem si neuměla představit kůži jako umělecký materiál. V podstatě takové plátno, se kterým jde doslova čarovat. Jsou různé sociální skupiny, které se zaměřují na práci s kůží jak tady v Čechách, tak i v zahraničí a jsou tam k vidění nádherné umělecké práce. Ráda sleduji tyto umělce a učím se od nich.

Je ševcovské řemeslo náročné na prostor? Vyrábíte doma, nebo na to máte dílnu?
Obojí. Doma mám pracovnu, kde mám sklad kůží a dělám tam jemné práce, jako malování a drobnosti. Třeba klíčenky, šperky a jiné. A pak mám u domu dílnu/ateliér, je malá, pouze pro mě. Mám v ní ale téměř veškeré potřebné vybavení. Obuvnickou brusku, lis, šicí stroje, kosičku, pracovní ponk, ale potřebovala bych tak ještě o pár metrů navíc, kde bych časem, až našetřím, ještě pár strojů dodala. Ale to je zatím hudba budoucnosti.

Co byl váš první výrobek?
Můj první výrobek byly „boty“. Ale z nynějšího pohledu to nemělo s botami moc společného. Když se podívám na mé začátky, tak je vidět obrovský kus cesty, který jsem ušla a jsem neskutečně šťastná, že to úsilí je vidět a má práce se líbí. Spojení tradičního řemesla a umění, vlastních návrhů a šťastných klientů je pro mě ta nejlepší kombinace.