Příjem z minielektráren zajímavě vylepšuje rozpočet. O další se obec kvůli změněným podmínkám nesnaží, chce ale umožnit ČEZu, aby na jeho pozemcích, které se rozkládají na popílkovištích v katastru obce, vybudoval největší solární park v Česku.
Petr Šmíd
Je mu 56 let.
Je vystudovaný ekonom.
Původně žil v Chomutově, do Hrušovan se přistěhoval před více než 30 lety. Starostou Hrušovan je od roku 2003.
Vyrůst má na takřka 100 hektarech. „Věříme v obnovitelné zdroje. Získávání elektřiny bez nutnosti spalování fosilních paliv je úžasná záležitost,“ míní starosta Petr Šmíd.
Obec už pár let sluneční energii využívá. Jak k tomu došlo?
Vlastně se jednalo akci, která byla zpočátku nepopulární. Chtěli jsme jako vedení obce fotovoltaické elektrárny, protože máme něco jako ekologické vnímání. Když jsme se v roce 2008 rozhodli, tyto elektrárny frčely a dělaly se v ohromných plochách na polích. To jsme neviděli jako ideální. Udělali jsme je tedy na všech obecních střechách, kde to jen šlo. Tehdy nám za to ale někteří lidé spílali, říkali: Všichni přece vědí, že se to v životě nevyplatí. Ukázalo se ale, že opak byl pravdou. Kromě toho, že to bylo ekologické, bylo to i výrazně ekonomické.
Jaký znamenají přínos do rozpočtu?
Přináší to řádově dva miliony korun. Jsou s tím spojené i náklady, musí se to opravovat, udržovat, servisovat, nestojí to ale více než půl milionu korun. Díky zisku si můžeme dovolit daleko víc kulturních akcí.
Přesto už neplánujete sluneční elektrárny rozšiřovat. Proč?
Ano, už do toho nepůjdeme. Stát původně nastavil velmi vlídnou politiku a takto získanou elektřinu začal skrze různé společnosti vykupovat za poměrně slušné peníze. Jenže v průběhu let změnil pravidla a snaží se odebírat příspěvky a dotace s odůvodněním, že sice něco slíbil, ale vlastně v rozporu se zásadami Evropské unie a za důsledky nemůže. Jinak řečeno, je to jako by někdo vypsal závod na 400 metrů, já běžím, jsem na 250 metrech a jsem první, v průběhu se ale vyhlásí, že je to vlastně závod na 42 kilometrů. Takhle se závody neběhají. Pro mě je v tuto chvíli stát nepředvídatelný partner, takže pokračovat nebudeme.
Deník na návštěvěVe vašem katastru chce ale vybudovat největší solární pole ČEZ, má to být na ploše až 100 hektarů a podle všeho máte na dotčeném území třetinu pozemků vy jako obec. Jak to tedy bude?
Jedná se o popílkoviště, které má oněch zhruba 100 hektarů, my máme 30 a ČEZ 70 hektarů. Společnost nás požádala, abychom změnili územní plán a ona mohla na svých pozemcích vybudovat fotovoltaické elektrárny. Čili my změníme územní plán, pokud to půjde, aby to mohla zafinancovat. Na svých 30 hektarech bychom ale rádi postavili něco jiného.
Přesto by měl mít ČEZ možnost stavět na zhruba 100 hektarech, protože kromě zmíněných pozemků má na popílkovišti ještě širokou hráz o rozloze přes 20 hektarů, kde může fotovoltaiku také umístit. To už je územním plánem schváleno.
Jaké máte úmysly se svými 30 hektary na popílkovištích?
Úplně nejspokojenější bych byl, kdyby tam vyrostl výrobní závod, z něhož by měla obec příjem ve formě daně z nemovitosti. Z fotovoltaiky žádný není. Případně by ale mohla být zase na střeše. Navíc by ale v závodě vznikla pracovní místa a nejspíš se přistěhovali i další lidé. Pokud totiž chtějí stavět a přitom mají práci u nás, proč by stavěli v Jirkově nebo Mostě? Cílem tedy není pouze stavět fotovoltaické elektrárny, ale je to i tom zvednout počet obyvatel.