V dodávce si zaměstnanci Správy a údržby silnic vezou pytlovanou asfaltovou směs. Deník se s nimi podíval na opravy na okraji Terezína zvaném Na Krétě.

Silničáři pod Správou a údržbou silnic mají v litoměřickém okresu na starosti 900 kilometrů silnic.

Mobilní dílnu si silničáři rozložili v mírném ohybu okresky, odkud vede odbočka do terezínského centra pro seniory, nedaleko před sídlem Bohušovické mlékárny. Vybrané území, asi deset metrů pravé části silničky s několika menšími děrami, ohraničili dopravním značením a ještě si provoz usměrňovali sami. Litoměřičan Karel je silničářem už léta a o své práci ví takřka všechno. „Máme studenou balenou, která se může používat od plus pěti do minus deseti stupňů,“ popsal. „Přijedeme na místo, kde máme vytipované výtluky. Vyčistíme je od nečistot a zbytků vody, aplikujeme směs a pak zhutníme,“ dodal Karel.

Druhý silničář, Jiří z Ploskovic, popsal, že vibrační deskou přezdívanou žába udusává asfaltovou směs. „Drncá to do rukou a je to náročné i na záda,“ řekl s tím, že u silničářů je teprve měsíc. Na Krétě byli Karel s Jiřím hotovi zhruba za hodinu a pak se přesunuli blíže Bohušovicím. Silničáři se výspravám výtluků věnují průběžně i během zimy, pokud zrovna nenapadne sníh nebo nejsou hodně nízké teploty. „Používáme zimní studenou asfaltovou směs Canader,“ upřesnil vedoucí výroby litoměřické SUS Vlastimil Filous. Výspravy teplou balenou, takzvanou AB, a frézou musejí počkat, až se rozjedou obalovny AB v okrese, což bývá v dubnu.

Na silničku z Terezína do Bohušovic se jezdí spravovat každoročně, díry se na ní dělají na dalších a dalších místech. Na okresce jezdí nejen osobní auta, ale i náklaďáky, které mají na stav silnic zásadní vliv. Správku si vyžaduje silnice většinou po zimě, škodí jí mráz a voda, která zatéká do spár, ale i prudké změny teplot.

Místa oprav určuje mistr, který pravidelně kontroluje stav silnic druhých a třetích tříd na každém cestmistrovství. Na díry upozorňují i sami lidé. Ani malou díru nelze brát na lehkou váhu. „Jeden den má velikost pětikorunové mince a druhý už byste si na ní ulomili kolo,“ upozornil Filous.

V létě silničáři k výspravám používají teplou směs vhodnou do vyšších teplot a frézu. Vypadaná místa s ní vyfrézují, vystříkají je emulzním nátěrem a zaasfaltují. „Celoplošné opravy asfaltovým kobercem se provádějí na vybraných silnicích, které jsou z hlediska stavebně-technického stavu špatné,“ doplnil vedoucí výroby.

Zima byla pro silničáře krušná. Kvůli námraze i sněhu spotřebovali enormní množství posypového materiálu. „Jsem u silnic už třicet let, ale takovou zimu nepamatuju. Naštěstí to trvalo jen měsíc a půl,“ konstatoval Vlastimil Filous. Solí byli naštěstí předzásobení a než došla, stačili ji doplnit.

Také silničářům komplikuje už rok jejich rutinní práci epidemie koronaviru. Měli mezi sebou nemocné i lidi v karanténě. Vedení rozděluje party tak, aby se nepotkávaly, a případná hromadná nákaza neparalyzovala chod celé organizace. Nyní se musejí čtyřikrát do měsíce testovat.