Majitel vypadá jako typický český řezník. Nosí stavovskou kostkovanou košili, čepici a k tomu dlouhou bílou zástěru. V chladicích boxech má vyskládané čerstvé maso, které den předtím sám boural. Vedle toho vysoký špek, klobásy, salámy, uzené, sekanou, karbanátky, ale třeba i bramborový salát a škvarkové placky. Kdo se do nich chce zakousnout na místě, může využít stolky před pultem. Do budoucna by se prostor mohl rozšířit o plnohodnotnou jídelnu.

Řeznický mistr Martin Řeřicha se ale neomezuje jen na svou provozovnu. Posledních pět měsíců objíždí trhy s pojízdnou prodejnou. „Jdeme lidem naproti, protože jsme zjistili, že i my musíme za zákazníky, nejen oni za námi,“ podotýká.

Petr Vaněk, majitel známého chomutovského papírnictví.
Bylo to fakt těžké, ale stále jsme tu. Díky lidem, říká šéf Papírnictví Vaněk

V oboru začínal po vyučení v roce 1989, a to v masně nad starou chomutovskou poštou. „Pracovali tam staří zkušení řezníci, kteří mě naučili všechno, co jsem potřeboval. Byli to chytří a slušní chlapi,“ oceňuje i s velkým odstupem času živnostník. Později byl zaměstnaný ve známém místním řeznictví Hajšo a před jedenácti lety se osamostatnil, když si otevřel své vlastní Řeznictví Chomutov.

Martin Řeřicha
- 51 let
- rodák z Chomutova
- vyučil se v Údlicích
- má rád muziku, sám hraje na basovou kytaru a hraje s přáteli pro radost

Maso, které nabízí, pochází výhradně od malých léty prověřených dodavatelů z co nejkratší vzdálenosti. Nakupuje především v Západočeském kraji, protože jatka a další výrobci z regionu podle jeho slov vymizeli. U malých dodavatelů pořizuje některé uzeniny, další si vyrábí sám. „Prodáváme to, co chutná i nám,“ přibližuje svůj přístup milovník klasické kuchyně.

Ve svém řeznictví také peče a smaží maso pro rauty, oslavy a svatby. Nověji zařadil třeba výrobu vepřovek – zavařeného masa ve vlastní šťávě. Své klienty na přání i zaváží, pokud jde o objednávky nad 500 korun a jedná se o Chomutov a okolí. Dovoz je zdarma.

Takto dnes vypadají Válcovny trub Chomutov, kde byla v roce 1890 vyválcovaná první bezešvá ocelová trubka na světě.
Ještě tu jsme, zní z Válcoven trub Chomutov. Trubky dodávají i do ropného Texasu

Přes veškerou snahu a poctivý přístup se ale živnostník potýká s drtivou konkurencí supermarketů. S jejich akčními cenami se nemůže měřit. Naráží i na nové nákupní zvyklosti lidí, pro které je pohodlnější po práci sednout do auta a zajet tam, kde nakoupí vše pod jednou střechou. Někdy i nehledě na kvalitu. „Proto jsme také poslední chomutovské řeznictví. Vše ostatní je součástí velkých korporátů a řetězců,“ poukazuje řeznický mistr.

Jako odborník v marketech nerad vidí maso, které se vozí z velkých vzdáleností. Upozorňuje také na balená masa. „Vídáte je vesměs v chladicích boxech, jenže aby byla schopná urazit tu dálku třeba z Belgie nebo Dánska, museli je nejdřív zmrazit. Když to pak rozbalíte, maso je samá voda a cítíte divný nakyslý odér,“ popisuje řezník. „Vůně masa ale má být jemně voňavá,“ vysvětluje.

Ilustrační foto
Obědy dále zdražují. Smažený sýr na Chomutovsku šplhá i ke 150 korunám

Těžkosti v podnikání mu přinášejí nejen řetězce. Podepsal se na něm i covid, kdy si řada lidí za dva roky odvykla k němu docházet. Málem to zaplatil krachem. V této situaci ho ale podrželi kamarádi, které zná nejen z učení, ale chodil s nimi i na základní školu a dokonce i do mateřské školky. Podpořili ho radami a podanou pomocnou rukou. Díky tomu má sílu rozvíjet další vize. Patří mezi ně právě pojízdná prodejna, kterou už provozuje, a plány, které zahrnují rozšíření Řeznictví Chomutov o jídelnu a třeba i rozvoz obědů.

Co ho v jeho oboru přes všechny těžkosti drží? „Nějakým způsobem mě naplňuje a baví. Nevím, co bych měl dělat jiného. Zkrátka jsem vsadil na jednu kartu,“ uzavírá řeznický mistr.

Mohlo by vás zajímat: Větší než jezero Most. Z dolu ČSA, který zasahuje na Chomutovsko, bude jezero

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová