Doby, kdy měly včelí úly podobu umělecky pojatých klátů vyřezaných ze špalků a se stříškou, připomene františkánský klášter v Kadani. Uspořádá totiž Včelařskou galerii Krušných hor spojenou s řezbářským sympoziem, ochutnávkami medu i soutěží o nejlahodnější med Kadaňska.

„Včelaření patří ke klášterní historii, vždy tu bylo a je. I v současnosti jsme producenti medu,“ uvedl správce kláštera Petr Liebscher. Právě proto bylo zadání prvního řezbářského sympozia jasné.

Umělci už mají na zahradě složené modřínové špalky. V kláty se včelařskými a krušnohorskými motivy je budou proměňovat od 13. do 15. srpna. Právě tehdy se také zájemci mohou přijít podívat, jak se surový materiál mění v umělecká díla.

Pracovat zde bude sedm řezbářů z české i německé strany: Herbert Kisza z Kadaně, Jitka Kůsová Valevská z Klášterce nad Ohří, Josef Šporgy z Boleboře, Jaroslav Stejný z Jirkova a Paul Brockhage, Thomas Suchomel a Jörge Seifert z Německa.

Řezbáři se postarají o vnější uměleckou část. Výroba funkčních vnitřků ale bude na truhláři, který je připraví tak, aby bylo možné včelstvo ošetřovat. Úly budou rozebíratelné a přístupné ze zadní strany.

Galerii úlů pod širou oblohou doplní také model dělitelného slaměného úlu, jaký vytvořil Johann Nepomuk Oettl, respektovaná včelařská osobnost v 19. století a absolvent kadaňského gymnázia. Představu o životě včelstva návštěvníci získají díky pozorovacímu úlu.

Po skončení sympozia se sedm nových úlů přesune na Mírové náměstí. Lidem tam zůstanou na očích až do 18. srpna, kdy také proběhne od 17 hodin slavnostní vernisáž s kulturním programem.

Další dění se opět vrátí do kláštera, kde se 19. srpna rozběhne série přednášek o Johannu N. Oettlovi, včelařství či apiterapii, což je léčebná metoda, která využívá blahodárné účinky včelích produktů. Začnou ve 14 hodin.

„Následný program bude s ochutnávkami regionálního medu, které by mohly za pěkného počasí probíhat pod ořechem před Konírnou,“ zmínil správce kláštera Petr Liebscher. „Ochutnávky budou spojené se soutěží o Oettlovu cenu za nejlepší med Kadaňska,“ zdůraznil.

Po skončení včelařského sympozia se kláty opět vrátí do klášterních zahrad. Většina jich najde místo poblíž šestice moderních nástavkových úlů, ve kterých bzučí početné včelí populace už dnes.

Mladá včelstva do nich přijdou ale až příští jaro. „Teď je včelařský rok u konce, včely se zazimovávají. Stahují se do úlů, kde jim podáváme léčivo a cukr,“ vysvětlil včelař Jiří Louda, který působí v Klášterci nad Ohří, je ale také dvorním včelařem v kadaňském klášteře.

PRO ADOPTIVNÍ RODIČE

Díky klášterním včelstvům má Kadaň ročně 90 až 120 kilogramů medu. Jeho chuť se proměňuje v závislosti na snůšce z rostlin, stromů a keřů, které kvetou v různých obdobích. „Vládne jí hlavně bílý hloh, který roste v Doupovských horách, a ve druhém točení lípa,“ přiblížil včelař Jiří Louda.

Většina medu putuje do rukou lidí, kteří si za sto korun adoptovali včelku a díky tomu získali nárok na skleničku medu. Obvykle se o ni mohou hlásit začátkem září. Co zbude, jde poté do prodeje.