JOSEF DUŠEK
Ani jsem nevěděl, že sem se dá zajít (zajet) na hotovku. Tak už vím, že dá. Dopředu říkám, že jezdit sem pravidelně nebudu, ale když bude chtít někdo Strikeland vyzkoušet, nemíním ho ani odrazovat. Není od čeho.
Usazení na terase mělo jedinou chybu – dláždění před podnikem není zrovna nejrovnější, takže oba naše stoly se viklaly. Mírně, ale přece.
Nevím, jestli to bylo pomýlení z horka, ale kromě hlavního jídla jsem si objednal i polévku. Jenže jaké čekáte hodnocení od člověka, který nemá rád vařenou zeleninu a dá si boršč? Prostě můj přehmat. Polévka byla asi dobrá, já spíš trpíc polykal kolečka vařené mrkve…
A hlavní jídlo? Byl jsem trapný a dal si zase čevabčiči (což vždycky rozhoří debatu o tom, jak se to vlastně píše – čevabčiči, čevapčiči nebo – jak měli ve Strikelandu – čivabčiči?). Ale čert vem „b“, „p“ a „i“, jídlo chutnalo. Doma bych si dal masa určitě víc, ale možná i díky boršči jsem byl nakonec najezený až až.
Obsluha příjemná, ceny nevybočující, výběr z jídel tak akorát…
Cestou do redakce jsme se s kolegyněmi shodli, že nějak nevíme, co vlastně vyzdvihnout a co pochválit. Ani na jedné straně není moc co. Průměr, zaznělo shodně z našich úst. Což ale neznamená špatně, znamená to – zázraky nečekejte, dobré jídlo ano.
Moje známka: 2–
MIRKA ŠEBESTOVÁ
Co mi naskočí, když se řekne Strikeland Březenecká? Čistý pěkný podnik. Profesionální prostředí. Na bowling jsem se tam vypravila vícekrát, na jídlo vůbec poprvé. S kolegy jsme usedli pod deštníkem na zahrádce. Všechny židle před pekelnou výhní schovat nestačil, a tak jsme usedli do žhavého. Jako první jsme se dožadovali vody a piva.
Z nabídky čítající jednu polévku a čtyři hlavní jídla, mé oko padlo na vepřovou panenku se šalvějovou omáčkou a brambory restované s fenyklem za 99 korun. Je to o třicet korun víc, než kolik běžně dávám za oběd, ale na druhou stranu se mělo už podle názvu jednat o neobyčejné jídlo. Proč to nezkusit.
Na talíři vypadalo fantasticky. Kuchař vršil po vzoru Pohlreicha panenku na brambory s cibulkou, česnekem a přelité šťávou. Vedle se zelenal salát a rukola. Specielně salát byl nejspíš jen vysypán ze sáčku, jak se prodávají v supermarketech. Čili listy zůstaly v dlouhých kusech, což mírně znesnadňovalo jejich požívání. Panenka byla trochu sušší. Holt libové maso. Zajímavě ochucené brambory byly mírně smahlé, což mi ale vyhovuje. Celkově mi chutnalo a zasytila jsem se. Na druhou stranu nemohu říct, že by šlo o ohňostroj chutí. Prostě normální solidní oběd za vyšší cenu. Zvláštní dojem jsem si neodnesla ani z přístupu obsluhy, nebo prostředí. Prostě příjemný, solidní podnik, kde nic zvlášť nevybočuje. Dávám 2.
MARTINA ZYKLOVÁ
Strikeland to je pro mne především místo, kam si jdu zahrát bowling a po něm si příjemně posedět s kamarády. Třeba i při dobré večeři.
Ve čtvrtek jsem tu však byla na poledním menu. A musím uznat, že obědy jsou jednoduše průměrné.
Ze čtyř jídel z denní nabídky jsem si vybrala vepřová játra na slanině s rýží za 75 korun. Je jasné že játra jsou prostě játrta a rýže je prostě rýže, a tak to také bylo. Už když jsem začala jíst, nevěděla jsem, jak jídlo budu hodnotit. Bylo to prostě průměrné. Kuchař nic nezkazil, ani nepředvedl nic fenomenálního, nepřidal nic navíc.
Myslím, že zajít sem na oběd rozhodně není chyba. Najíte se do syta, ale nic víc. Navíc jinde si můžete dopřát to samé za o něco nižší cenu. Co tedy dám za známku? Trojka je sice průměr, ale přijde mi moc drsná. To by mi muselo něco vadit. Nic takového jsem ale nenašla. Bohužel jsem nenašla ani žádné plusy. Dávám tedy 2– a doporučuji si zajít raději na večeři.