MIRKA ŠEBESTOVÁ

To hlavní, co si v souvislosti s Restaurací Bravo vybavím, není chuť jídla (jakákoli), ale dlouhé čekání.

Bylo pěkně, proto jsme se usadili na zahrádce. Chyba! Stopli jsme si čas, po který se tam nikdo z obsluhy ani nepodíval, a dostali jsme se na deset minut. Až šéfredaktor musel zajít dovnitř a upozornit, že jsou venku hosté. Nato se k nám došourala číšnice a otráveně vysvětlila, že má hosty uvnitř. Byla jsem na ty návaly lidí zvědavá, a tak jsem si krátce poté prošla restauraci. Napočítala jsem sedm hostů, které měli na starosti dva lidé z obsluhy. Šlo nejspíš o první restauraci, která výrazně tratila v hodnocení ještě dřív, než jsme viděli jídlo.

close zoom_in V nabídce byly čtyři hotovky a polévka. Vybrala jsem si kuřecí kousky na kari s rýží a oblohou za 65 Kč. Jakmile talíř přistál na stole, kolegové cosi utrousili o „toxické žluti“. Souhlasím. Kari bylo v omáčce tolik, že získala nezdravý tón. Jídlo nebylo žádným zázrakem. Jeden větší kopeček rozvařené rýže, pár kousků masa a omáčka. Nakonec nechutnala nejhůř. Dojedla jsem a stále cítila hlad. Za jídlo s perlivou vodou jsem zaplatila 85, ale měla bych dodat, že svačina, kterou jsem si koupila cestou z oběda (a také hned snědla) stála dalších dvacet.

Moje známka: 3 -

MARTINA ZYKLOVÁ

Restaurace nad bývalou Delvitou (dnešní Billou) nabízí v denní nabídce čtyři jídla za šedesát pět nebo sedmdesát korun. Když si dáte k obědu polévku a sodovku, nic navíc nezaplatíte. To je asi jediné plus.

Já si dala vepřový steak po lesnicku s vařeným bramborem a zeleninovou oblohou, česnekovou polévku a sodovku. Za sedmdesát korun jsem se najedla do syta.

Bohužel jsme si my nešťastníci, vzhledem ke krásnému počasí, vybrali posezení na zahrádce. Výhled je tu sice hezký, ale dlouhé čekání na obsluhu a kručení v břiše nepřebije.

close zoom_in Pro jídelní lístky jsem si zašla nakonec sama, abychom nemuseli čekat déle, než je nutné. Poté co jsme si vybrali, se ale stále nic nedělo. Šéf se tedy nakonec zvedl a šel se zeptat, zda se obsluhuje také venku. Po kladné odpovědi však následovalo další čekání, které doprovázelo celý oběd. Jediné co bylo rychlé, bylo přinesené hlavní jídlo k ještě nedojedené polévce. A to je podle mne trošku nevhodné.

Tak a zpátky k jídlu. Polévka měla být česneková s klobásou, klobása sice v polévce byla, ale česnek se nějak ztratil. Aspoň jsem ale zahnala kručení v břiše.

Vepřový steak po lesnicku bohužel také nebyl nic moc. Na první ochutnání omáčka nebyla nic moc. S postupem času ale nebyla až tak špatná. Maso však bylo poměrně tvrdé a steak byl po okrajích prorostlý tukem. A to já opravdu nemusím. Brambory sice byly dobré, podle mého vkusu se ale k omáčce příliš nehodily.

Zeleninová obloha, kterou mám velmi ráda a těším se na ni, mi tentokrát ještě více zkazila chuť. Sice se jí snaží talíř vyzdobit, ale oschlá okurka, která vypadá, že ji přede mnou již nejméně čtyři hosté nechali na talíři, zážitek z oběda příliš nevylepší.

Dneska to je za 3 -

JOSEF DUŠEK

Stalo se v našich testech jen jednou, že jsem byl otrávený dřív, než jsem dostal jídlo na stůl. V restauraci Bravo to bylo podruhé.

Bylo hezky, takže jsme si sedli ven na terasu. Přestože byla evidentně v provozu, na to, než někdo vyšel, jsme čekali přes deset minut. A to jsem se ještě musel jít dovnitř zeptat, zda venku vůbec někdo obsluhuje (uvnitř byli dva lidé z obsluhy na sedm lidí u dvou stolů).

close zoom_in Kolegyně si na dotaz „už máte vybráno?“ neodpustila rýpnutí „ano, už čtvrt hodiny.“ Načež nenásledovala omluva, ale otrávený výraz číšnice, která namítla, že uvnitř má lidi blízko a ven moc nechodí. Cože? Otevřou terasu a pak se nechodí koukat, jestli tam někdo je? A nevadilo jim náhodou, že jsme přišli?

Už mírně otráven jsem si objednal kozácké bitky (karbanátky v omáčce) a brambory a česnekovou polévku s klobásou. Přejmenoval bych ji spíš na bramborovou se šunkou, ale špatná nebyla.

Hlavní jídlo bylo horší. Samotné maso bylo dobré, ale omáčka mi připomněla školní jídelnu. Bylo jí hodně, příliš omaštěná a „vylepšená“ vařenou mrkví a hráškem. Nechutnala mi.

Hlavně díky polévce jsem necítil hlad. Ale uspokojení z oběda také ne. Poslední dobou jsme se setkávali s poměrně průměrnými restauracemi, kde nebylo moc co vytýkat ani chválit a kde bych si oběd uměl představit znovu. Tady ne.

Dávám 3 -

Jak chutná v Restauraci Bravo vám? Diskutujte od víkendu na našem webu.