MARTINA ZYKLOVÁ

Hotel Bobr a tím pádem zdejší restaurant mám od svého domova co by kamenem dohodil. Na jídle jsem tu však nikdy nebyla. A musím říct, že je to docela chyba.

Minimálně obědové menu je tu podle mého soudu nadprůměrné. Za osmdesát korun dostanete polévku, hlavní jídlo a dezert. A je z čeho vybírat! Zdejší kuchyně nabízí hned tři polévky a osm hlavních jídel. Já si vybrala hovězí bujon s vejcem a smažený řízek se sýrem, vařeným bramborem a okurkovým salátem. I s teplým čajem jsem platila rovných 100 korun.

Musím říct, že jediné co mě zaskočilo byla polévka. Musím se přiznat, očekávala jsem něco jiného, ale bujón je holt bujón (dosud jsem bohužel pravý bujón nejedla…). Hlavní jídlo musím víc než pochválit. Na to, že jsem dostala v podstatě jen kus mletého jsem si pochutnala. Řízek byl nadýchaný a chuťově výborný, stejně tak jako brambory a okurkový salát. Jako dezert jsme dostali domácí „perník”. Klasickou čokoládovou buchtu s perníkovým kořením, posypanou kokosem.

Co se týče interiéru, je poměrně příjemný. Navíc je zde i dětský koutek a milá servírka.

Nemůžu si pomoct, ale žádné mínus jsem nenašla. Maximálně za svoji neznalost :-)

Pro dnešek dávám 1.

JOSEF DUŠEK

Nebýt tahle restaurace od centra města oddělena parkem, věřím, že by byla pokaždé v poledne plná. Je totiž jen málo věcí, které vás mohou od návštěvy odradit.

Shrnu je hned na začátek - malé stoly, (jsou kolem nich sice čtyři židle, ale i ve třech jsme měli problém s přesouváním talířů, skleniček a reklamních stojánků po desce stolu), kuřácké prostředí a „jen” průměrně dobré jídlo. S tím, že to poslední můžete brát stejně jako poloprázdnou / poloplnou sklenici. Tedy není co vychvalovat, ale není co hanět.

Prostředí je rozhodně nadprůměrné, výběr jídel slušný, cena přiměřená (celé menu bez pití za 80 Kč). Já si dal gulášovou polévku, která mi chutnala, byť masa bylo pomálu (skoro žádné). Bělehradský řízek (vepřové s bramborovo-zeleninovou směsí) bylo jídlo jako vystřižené z klasické restaurace kdekoli jinde. Maso dobré, i když na směs byly jistě použité velké sklenice leča (proto ty velké kusy cibule a papriky). Cibulka čerstvě nakrájená, ostatní zeleninová příloha pro mě víc do počtu (čtyři kusy okurky je trochu moc).

Zákusek byl klasický perník s rozinkami (proč?), jediná nepříjemnost byla, že se rozpadal, takže i dezertní vidličkou jsme ho jedl spíš po drobkách.

Možná se zdá, že je to shluk negativ, ale výsledný dojem vůbec negativní není. Ba naopak. Dávám lepší známku, než obvykle.

Dávám 2.

MIRKA ŠEBESTOVÁ

Restaurace Bobr u mě bodoval od prvního podívání se do jídelníčku. Nabízí širokou paletu hlavních jídel i polévek a navíc je možné dát si kompletní menu včetně dezertu jen za osmdesát korun. Na výběr bylo ze tří polévek a osmi jídel, z nichž bych byla spokojena se třemi.

Volila jsem hovězí bujón a krůtí nudličky s rokfórovou omáčkou a těstovinami. Bujón byl pro mě jednoznačným sáhnutím vedle, což ale není chyba tamější kuchyně. Čirý hovězí vývar a v něm klepnutý syrový žloutek prostě není „mým šálkem”, a tak jsem nedojedla. Servírku to viditelně rozesmutnilo. „Nechutnalo?” chtěla vědět. Prostě jsem se zmýlila, to je vše.

Hlavní chod vypadal dobře pro oko díky velké porci barevných těstovin, masa by ale mohlo být víc. Šlo spíše o standardní oběd, na kterém si člověk nesmlsne, ale odchází plný. Domácí perník s rozinkami a sypaný kokosem na závěr byl vyloženě chutný.

Zvlášť příjemným zážitkem byl přístup servírky, která byla po celou dobu milá a ochotná. Má nedojedená polévka jí zřejmě ležela na srdci, protože ji ve finále nechtěla započítat do ceny menu. To je docela nečekaný přístup, protože polévka byla zcela v pořádku. Podnik nenese odpovědnost za chutě hostí, já zase jako host nemusím dojídat vše.

Hodnotím na 2.