V Kadani včera odhalili pamětní desku, která připomíná návštěvu bývalého prezidenta Václava Havla. Ten si město a jeho okolí prohlédl přesně před 24 lety.„Chtěli jsme, aby se k nám dostal (Havel), protože tu byla hrozná situace z hlediska ovzduší, životního prostředí, prostě celkově špatná," uvedl starosta Kadaně Jiří Kulhánek (ODS). Deska s připomenutím Havlovy návštěvy byla umístěna na dům ve Švermově ulici, kde má město své informační centrum. Dříve tu bývala rybárna, kterou Havel také navštívil. Desku odhalil předseda správní rady Knihovny Václava Havla Jan Macháček. Iniciátorem vytvoření desky byl kadaňský rodák a historik působící na Karlově univerzitě Petr Hlaváček.

Součástí připomínky bylo také promítání videozáznamu, který při Havlově návštěvě severních Čech vznikl. Pořídil ho kadaňský lékař Jan Voráč. Akce pokračovala besedou v knihovně.

Reportáž

Připomenout si Václava Havla, tak trochu se vrátit v čase a nahlédnout do Kadaně v devadesátých letech. Takovou možnost měl každý, kdo se včera rozhodl, že se v Kadani zúčastní promítání filmu o bývalém prezidentovi a následného odhalení pamětní desky. Nakonec se tak rozhodlo vcelku dost lidí; řada z nich si musela na židli nechat zajít chuť. Velká „zasedačka" na kadaňské radnici byla totiž beznadějně plná.

Bez ohledu na věk…

V sále člověk viděl jak místní studenty, tak i pamětníky, kteří návštěvu prezidenta zažili ještě na vlastní kůži. Ta se konala jen rok poté, co se zraky národa upínaly na Letenskou pláň a Václavské náměstí, kde Havel ani tak netepal umírajícího molocha komunismu, ale spíše se soustředil se na budoucnost národa. Podobně tomu bylo i při jeho návštěvě Kadaňska.

… s významnými hosty

Po úvodním slovu a přivítání od starosty Kadaně Jiřího Kulhánka se představili hosté, kteří měli s návštěvou bývalého prezidenta co do činění. Nechyběl novinář Jan Macháček, ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková, prezidentův dvorní fotograf Oldřich Škácha nebo Martin Vidlák, bývalý tajemník. Z místních nechyběla ani Paní Lichtenbergová - zaměstnankyně rybárny, kterou Havel v Kadani také navštívil.

Historikova troška

Po úvodním slovu starosty se chopil slova historik Petr Hlaváček, který představil Havla jako kritického intelektuála, jenž měl určitou vazbu na Kadaňsko. Právě tam fungovala undergroundová komunita a hrály zakázané kapely - třeba zrovna The Plastic People of Universe, se kterými hrával i přítomný Macháček, což hlavně ti mladší (podle pohledů) spíše nevěděli.

Vernéřov i nemocné duše

Po potlesku pro Hlaváčka se zhasla světla a bylo jasné, že promítání už nic nebrání. Dvacetiminutový snímek ukazuje, jak se zub času podepsal na neudržované Kadani. „Lidi si sem jezdí fotit, jak se to tu rozpadá," řekl jeden z místních bývalému prezidentovi. Ale to byl jen jeden z mnoha nářků. Havel si vyslechl mnoho lokálních problémů a zajímal se, jak by bylo možné je řešit. Na přetřes přišlo zbourání Vernéřova a vybudování popílkoviště, dezolátní stav Kadaně, elektrárnami zmrzačený vzduch v regionu nebo „mrtvé" kadaňské náměstí. Trefně to vystihl při zastávce v Čejkovicích. „Je to tu jak po třetí světové válce." Na závěr pak nechyběl výrok z chomutovského náměstí: „Komunisté neotrávili jen vzduch, který tady dýcháte, ale i vaše duše. Duše nás všech." Lidé ve filmu tleskají a věří v budoucnost.

Při filmu nikdo ani nešpitl. Po jeho skončení šlo vidět několik zamyšlených tváří mezi školáky a několik nostalgických výrazů mezi pamětníky. A také několik pohledů, ze kterých nešlo vyčíst zhola nic.

Lékař s kamerou

Po promítání a potlesku promluvil autor snímku, chirurg Jan Voráč. „Sice jsem to natáčel, ale film jsem dal doma na čtyřiadvacet let do šuplíku," smál se . Ten jako jediný z „výpravy" mohl Havla zvěčnit, tehdy ještě na starou videokazetu.

Čas jít ven

Hosté promluvili, film zanechal dojmy (ať už byly jakékoliv) a zavelel se přesun k odhalení desky do ulice Jana Švermy. Úkolu se za potlesku zhostil Jan Macháček a během krátké chvíle si už každý mohl prohlédnout desku, která bude kadaňským připomínat návštěvu bývalého prezidenta. Kdo ví, třeba i několik dalších dekád.

Jiří Kulhánek ke vzniku akce a k V. HavloviTa situace tady v té době nebyla dobrá špatné ovzduší, životní prostředí a řada dalších věcí sužovala celý okres. Václava Havla se sem podařilo dostat poměrně brzo po vstupu do prezidentského úřadu a dost nám to také pak pomohlo i do budoucna. Tuto akci jsme udělali jednak kvůli tomu, že je to přesně 24 let, co sem Pan Havel přijel, také jsme zrekonstruovali dům č. 7, kde máme informační centrum a kde byla dříve rybárna, kterou Havel také navštívil. Já si pak navíc ještě vzpomněl, že Pan doktor Jan Voráč má ten film, a tak jsem ho přesvědčil, abychom ho upravili, spojili s touto akcí a udělali tak malou vzpomínku na město v té době a na prezidenta. Máme tu ale ještě ulici pojmenovanou po bývalém prezidentovi. Tu ulici jsme přejmenovali poté, co Havel zemřel. Myslím, že jsme byli snad první a jediní v zemi, kde se takto přejmenovávalo. V té ulici v býval dům, kde se mučili v padesátých letech političtí vězni. Jmenovala se dřív Fučíkova, takže se ta změna názvu celkem hodila. Navíc na žádném jiném jménu jsme se tehdy jako zastupitelstvo neshodli.

„Dvorní" fotograf V. Havla Oldřich Škácha o přetrvávajících problémechMy jsme třeba někam přijeli, často i neohlášení, a všude byly stovky a tisíce lidí. A jak ti lidé toužili po tom slově Václava Havla … ale nejde o ty slova, ale o tu figuru Václava, který byl schopen jaksi myšlenkově národ obohatit a konkrétně jmenovat problémy, které tehdy za komunistů byly … a které bohužel stále přežívají.

Studenti gymnázia k vývoji KadaněTak hlavně je důležitý, že se něco od té doby změnilo, že došlo k nějakému pokroku, který si asi každý v té době přál. Myslím, že i Pan Havel by měl určitě radost, kdyby měl možnost se sem do Kadaně vrátit. Nám jako Kadaňákům se líbí, jak se to tu vyvíjí a jak jde město dopředu.