Prodej tepelného hospodářství doporučila městu i poradenská firma M.C.Triton, která vypracovala analýzu případného prodeje. „Doporučujeme prodej realizovat v co možná nejbližší době," zní verdikt odborníků. Hodnota majetku bude totiž klesat. Spotřeba tepla je stále nižší, navíc některá SVJ uvažují, že si vybudují vlastní tepelný zdroj a od centrální sítě se odpojí. „Záměr prodat tepelné hospodářství schválili radní už 12. září," informoval Chomutovský deník mluvčí radnice Josef Dušek. Rada však nerozhodla jednomyslně. „Můžu jen říct, že pro nebyli všichni radní. Není nic rozhodnuto, teprve nyní se seznamujeme s podrobnými podklady a rozhodovat bude zastupitelstvo," řekl radní Jaroslav Cingel (KSČM).

Nesouhlasíme, chceme referendum

Proti prodeji je však zastupitel Jiří Viehmann (ANO). „Ještě jsem neměl čas nastudovat všechny podklady, ale myslím si, že by o tom měli rozhodnout sami lidé a mělo by se vyhlásit referendum," řekl Viehmann. Obává se toho, že nový majitel do konečné ceny tepla pro koncové uživatele promítne investici, kterou udělá. „Stačí se podívat jak to dopadlo s odpadem po prodeji skládky dánské společnosti Marius Pedersen," dodal Viehmann. Prodej tepelného hospodářství srovnává s prodejem nádob na komunální odpad. „Město prodalo nádoby firmě Marius Pedersen za 1,3 milionu korun a nyní jí platí pronájem 990 tisíc," řekl Viehmann. Obavy z možného prodeje má také zastupitel Josef Šebek (Strana svobodných občanů). „Sbíráme podpisy a chceme, aby o prodeji rozhodli sami lidé v referendu. Potřebujeme posbírat 4 000 hlasů a zatím to jde dobře. Až o prodeji rozhodnou zastupitelé, tak už bude pozdě, proto chceme jednat hned," řekl Šebek. Zastupitelstvo bude o prodeji rozhodovat 16. listopadu.

ČEZ

V současné době má tepelné hospodářství v pronájmu společnost ČEZ Teplárenská, městu platí dva miliony ročně bez DPH. Hodnota zmíněného majetku se ale odhaduje na několik desítek milionů. Ty může město využít ke svému rozvoji.
Někteří lidé se obávají, že město přijde o možnost ovlivňovat cenu tepla a nový majitel ji zdraží. Podle starosty Jirkova Radka Štejnara je ale takový strach zbytečný. „Cenu tepla neovlivňujeme ani teď. Stanovuje ji ČEZ a kontroluje Energetický regulační úřad," vysvětluje. Přesto město plánuje, že by do kupní smlouvy zaneslo podmínku, že cenu tepla smí nový vlastník v nejbližších letech zvyšovat například jen o inflaci.

Jak u sousedů

Existuje řada případů, kdy po prodeji tepelného hospodářství cena tepla pro obyvatele klesla. Třeba dokud domy v Hornické ulici v Jirkově zásoboval teplem jejich majitel, společnost MUS Uniservis, nájemníci tam platili více než ostatní lidé v Jirkově. Po prodeji tepelného hospodářství jim ČEZ cenu snížil. V Klášterci nad Ohří převzal v roce 2014 soukromník osmnáct výměníkových stanic a osm kilometrů sekundárních sítí. Výsledek? Cena tepla pro obyvatele klesla o šest procent. "Neměli jsme po prodeji rozvodů a výměníků s teplem žádný problém," řekla Deníku tehdejší starostka Kateřina Mazánková. V Krupce zase investor převzal skoro čtyřicet domovních plynových kotelen a město získalo písemnou garanci dlouhodobě stabilních cen.