Hasiči v bílých kombinézách a vybité chovy slepic či kachen strašili na přelomu loňské zimy a jara tisíce chovatelů drůbeže. Ptačí chřipka nečekaně vypukla na téměř 40 místech republiky, kde způsobila zemědělcům katastrofu. Rychlý nástup vystřídal rychlý konec a letos po ní není ani slechu. Podle veterinářů se ale situace může rychle změnit, začíná totiž řádit na západě Evropy.
První letošní ohnisko ptačí chřipky potvrdily laboratorní testy na konci února v Nizozemí, během března i u volně žijících ptáků v Irsku, Švédsku, Británii, Dánsku a Německu. Právě odtud hrozí nebezpečí zavlečení nákazy do tuzemských chovů drůbeže. Podle ředitele Státní veterinární správy je proto nutné, aby to měli na paměti i čeští chovatelé a přistoupili k preventivním opatřením.
„To znamená dodržovat pravidla biologické bezpečnosti a především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, krmivem a s napájecí vodou,“ vysvětluje Zbyněk Semerád. Majitelům drůbeže doporučuje zasíťovat nebo zastřešit výběhy a krmení umístit pod přístřešek.
VELKÉ CHOVY V BEZPEČÍ
Přestože se ptačí chřipka v minulých letech stala velkým strašákem nejen pro chovatele, ale i pro koncové zákazníky, rizika jsou největší pro malé domácí chovy, které se do spotřebitelských sítí a obchodů téměř nedostávají. „U velkochovů platí velmi přísná hygienická opatření a riziko zavlečení chřipky je velice nízké. Haly jsou zabezpečené, aby nedošlo ke kontaktu s jinými zvířaty, a vyžaduje se i striktní hygiena u pracovníků,“ připomíná předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. „Zanesení nákazy je tedy spíše důsledkem lidského pochybení,“ doplňuje Dlouhá.
POUČENÍ Z LOŇSKA
Loni udeřila ptačí chřipka na jednom místě Ústeckého kraje, a to v obci Bílence na Chomutovsku. Malochovateli se chřipkou nakazily dvě krůty, usmrtit ale bylo nutné celý chov. Majitel přišel o 400 kusů. Do rizikového pásma pak spadly desítky obcí na Chomutovsku i Žatecku. Řada chovatelů se proto z loňské zkušenosti poučila a letos už neponechává nic náhodě.
„Vyzdili jsme a vydezinfikovali kurník a spojili ho chodbičkou s vedlejší kůlnou. V případě, že někde v okolí udeří chřipka, jsme připravení. Chodbička a kůlna poslouží jako náhradní výběh, kde budou slepice vegetit,“ popisuje opatření Luděk Malík z obce Vysoká Pec.
Chovatelka Markéta Hradílková z Března u Chomutova se zase rozhodla pořídit na pozemek velkou voliéru, kam kromě původních křepelek přemístila nakonec i slepice, které dosud pobíhaly v nezastřešeném výběhu, a holuby, jež si žili volným režimem u holubníku.
„Viděla jsem podobný model v zemědělském muzeu a zřídila jsem si to doma. Přesunula jsem pod plot holubník, krmítka i budníky. Žádný vetřelec se k nim už nedostane,“ uzavírá optimisticky chovatelka Hradílková.
