Marek Hrabáč (48 let)
Primátor Chomutova je pátým rokem, od roku 2020 je také radní Ústeckého kraje. Vystudoval právnickou fakultu v Plzni, pracoval jako ředitel obchodních domů a hypermarketů. Baví ho cyklistika, závodně se věnoval plavání a potápění.

„Když se mluví o lázních, málokdo ví, že jsem tam v podstatě vyrostl. Sedmnáct let jsem závodně plaval a šest se sportovně potápěl právě v našich lázních,“ prozrazuje pro úplnost, jaký je jeho vztah k této stavbě.

Rozpočet města za covidu utrpěl, jak to s ním momentálně vypadá?
Souhlasím. Utrpěl nejen náš rozpočet, ale i rozpočet všech obcí včetně státu. Podle mě bylo největší ránou pro letošní rozpočet zrušení superhrubé mzdy, kdy výnosy z daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti klesly podle našich výpočtů asi o třetinu. V případě Chomutova je to skoro 70 milionů. Loni byly kompenzační bonusy pro obce v hodnotě asi 60 milionů, ty letos nejsou, jsou na úrovni asi 10 milionů. Reálně nám chybí skoro 100 milionů, což je brutální číslo. Na druhou stranu se nám provozně podařilo uspořit asi 170 milionů, takže to pravděpodobně i letos zvládneme s nulou. Rada města přijala velmi přísné restrikce a díky tomu se to daří. Samozřejmě se snažíme plnit investiční záměry, a to zhruba na 90 procent, aby se šetření nedotklo občanů.

V posledních letech byly hodně diskutované rychlostní radary. Pomohly více bezpečnosti provozu, nebo městské kase? Jaká částka z nich plyne do rozpočtu? Jak se snížil počet nehod na daných místech?
Mám velkou radost, že se řidiči převychovali. V inkriminovaných místech, kde byly radary umístěné, je vidět výrazný pokles nehod. Jako příklad můžu uvést ulici Blatenská, kde bylo v roce 2018 čtrnáct nehod a loni jen čtyři. Na Palackého nehodovost klesla z osmi na pět a na Písečné ze tří na jednu. Bezpečnost tedy primárně zafungovala velmi dobře, doufám, že jsme zachránili i nějaké životy.

Výběry pokut byly v prvním roce, kdy byl největší boom, téměř 25 milionů korun. Dnes jsou na hranici čtyř milionů za celý rok. Pořízení radarů byl za mě jednoznačně správný krok. Lidé si na ně zvykli, pokut je minimum a funguje to pro bezpečnost našich občanů.

Před rokem vedení města odsouhlasilo úvěr 200 milionů korun. Už jste do něj sáhli? Případně nač se peníze využily?
Byla to taková pojistka v rámci koronaviru a obav, které jsme měli. S určitou hrdostí musím říct, že jsme na něj zatím vůbec nesáhli. Nějakým způsobem ho čerpáme, využíváme ho ke zhodnocování stejně jako všechny volné prostředky města. Děláme to velmi konzervativně a s minimálním rizikem, tyto peníze nám už letos vydělaly 8 milionů korun. Stále ale platí, že když bude potřeba, můžeme úvěr čerpat. Podmínky jsou opravdu skvělé, takže kdyby něco, jsme rádi, že ho máme.

Zdroj: DeníkÚřad Regionální rady Regionu soudržnosti Severozápad městu vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně 57 milionů korun. I s penále se jedná o 114 milionů korun. Jak tato věc, která se týká zpochybňované soutěže na zhotovitele Aquasvěta, dopadla či jak se vyvíjí?
Zatím to nijak nedopadlo. Požádali jsme Regionální radu o prominutí nařízeného odvodu, ještě ale nebylo rozhodnuto. Paralelně jsme také požádali soud o odkladný účinek. Vyměřených 114 milionů korun je pro nás brutální částka, která by město hodně zdržela v rozvoji. Asi bychom to přežili, ale na úkor investic, což by občané poznali. Je to kauza stará snad dvanáct let, nemáme s ní jako vedení nic společného, jen hasíme požáry, které teď vyplouvají. Na druhou stranu nechceme dělat z původního vedení nějaké darebáky, u výběrového řízení byl notář, řeší to soudy.

V podobné kauze nám před pěti lety v rámci investic z IROP na Zadních Vinohradech ministerstvo financí odpustilo přes 220 milionů korun. Byli bychom rádi, kdyby se to podařilo i tady.

Město loni prostřednictvím Chomutovské bytové koupilo přes 80 bytů v „podkově“, aby zabránilo šíření byznysu s chudobou. Za jakých podmínek se tyto byty pronajímají? Využívají se některé z nich jako sociální vzhledem k tomu, že se město snaží o rozšíření fondu sociálních bytů?
Tohle byla určitě velká a podle mě nebývalá věc v rámci Chomutova, na kterou jsme skutečně pyšní. Důvodem bylo čistě to, abychom zabránili spekulacím s byty, neměly být určené jako sociální už jen proto, že byly téměř ze sta procent obsazené nájemníky. Dnes tam evidujeme jen dva volné byty, které rekonstruujeme. Od koupě jsme do objektu investovali skoro 20 milionů korun. Všichni jsou nadšení, že je města.

Kolik má město bytů?
Jsme lehce pod 1500 byty. Je to samozřejmě stále málo, měli bychom se pohybovat na hranici dvou tisíc. Probíhají určitě výkupy z volných peněz anebo z dotací. Z těch jsme koupili 24 bytů, které vykupujeme od soukromých vlastníků. Začali jsme s tím jako jediné město v České republice. Starostové i ministerstva nám volají, jestli to funguje jako záchrana sídlišť. Zčásti určitě ano, v jednotlivých vchodech to zafungovalo výborně, podařilo se nám vyhnat některé spekulanty. Výkup byl ale drahý a ne úplně tak efektivní, jak jsme si mysleli. Měli jsme představu, že za 20 milionů nakoupíme padesát bytů, je jich ale jen zhruba polovina.

Víte, jakým způsobem je či bude využívaný Armabeton?
Ne, je v soukromých rukách. Naposledy jsem před třemi lety dostal informaci, že tam budou malometrážní byty, kanceláře a restaurace. Mělo být hotovo už před dvěma lety.

Vlastník chtěl parkovací plochy kolem Armabetonu výměnou za jiné pozemky města…
K tomu nedošlo. Nebyl to ale jediný záměr, kde město nemělo možnost pomoct. Parkování je v Chomutově celoplošný problém, auta přibývají geometrickou řadou. Dopadneme tak, že je návštěvníci města budou muset nechávat na centrálních parkovištích na periferiích a jezdit městskou hromadnou dopravou a taxíky, protože budeme mít problémy i s tím, aby zaparkovali naši rezidenti – Chomutováci poblíž svých domovů. To už teď řešíme jako palčivý problém. Postavili jsme chytré parkoviště na Kamenném Vrchu, které bylo velmi drahé, ale zafungovalo velmi dobře, a budeme v tom pokračovat. Máme v šupleti projekty na parkovací domy na Březenecké, dole ve městě u Tovární ulice a tak dále. Teď řešíme v rámci dopravního generelu, jestli se nám to vyplatí. Bude na našich nástupcích, jak k tomu přistoupí.

Zdroj: DeníkVelkým tématem v Chomutově roky zůstávají bývalé lázně. Před třemi lety jste prohlásil, že pokud se pro lázně do deseti let od jejich uzavření nenajde využití, ať se zbourají. Od té doby se leccos změnilo, město má architektonické studie jak by se dala pojmout budova lázní i okolí s parkem. Stále jste pro bourání?
Byl jsem v tomto velmi radikální. Budova je sice zavřená, ale přesto se udržuje a hlídá ji agentura, což nás ročně stojí kolem 850 tisíc. To je za deset let skoro 9 milionů. Jako řádný hospodář jsem viděl díru v rozpočtu a říkal si, že když s tím do deseti let nikdo nehne, má jít barák dolů. Nicméně otevřeně přiznávám, že se to u mě změnilo, když jsem viděl odborné posudky stavu budovy, statiky a využití. Řekl jsem si, že ten barák stojí za záchranu.

Myslíte si, že má město reálně šanci čerpat na tyto záměry finance z Fondu spravedlivé transformace?
Kéž by. Studie jsou to pěkné, oslovily mě. Je to ale otázka miliardy korun a víc, proto se do toho město nemůže pustit bez dotačního titulu.

Co byste řekl, že se v Chomutově během posledních tří, pět let opravdu podařilo?
Je toho strašně moc. Podařilo se nám kompletně zrekonstruovat spoustu ulic, což jsou drahé a přitom velice zásadní věci pro život zdejších lidí. Udělali jsme kompletní povrchy, chodníky, veřejné osvětlení a zkapacitnili parkovací místa v ulici Vršovců, na náměstí E. Beneše, v Šafaříkově ulici, Jiráskově a Bezručově. Dělá se na Školní a v Moravské. V rámci města jsme za poslední léta zkapacitnili parkování o 470 míst. Zainvestovali jsme do fotbalového hřiště a softbalového hřiště, které stálo přes 30 milionů, podařilo se nám ale získat vysokou dotaci, takže to město moc nestálo. Těch věcí je celá řada. Osobně považuji za největší úspěch to, že se město zbavilo nálepky Palermo. Ještě před sedmi lety to rezonovalo kamkoli jsem přijel. Město bylo vnímáno velmi negativně z hlediska atmosféry, která tu panovala. Poslední tři roky to neslýchám, naopak chodí pozitivní reakce. Napsaly třeba maminky z Plzně, že tu strávily parádní dovolenou a přijedou zase. To mě vždy potěší.

Jaká je vaše vize, kam by se měl Chomutov posouvat?
Máme trochu trápení s cestovním ruchem, rádi bychom se návštěvnicky posunuli. Ač se to nezdá, máme se čím pochlubit, ať jde o centrální park, výborný zoopark, Kamencové jezero, zimní stadion, letní stadiony, atleťák, fotbalové hřiště, aquapark. Podle mě máme pro žití ve městě úplně všechno, co by moderní město mělo mít. Zároveň bych chtěl v Chomutovácích vypěstovat určitou hrdost na to, že tu žijí.