Zaplněná SD Aréna v Chomutově vře, že není slyšet vlastního slova. Hraje se hokejové derby se sousedním Litvínovem. Pod kotlem domácích fanoušků je jako při každém zápase i tentokrát zaparkovaná sanitka. Její posádka, kterou tvoří dva záchranáři z Jirkova, sleduje zpoza branky hru. V tom se k vozu blíží muž v doprovodu manželky a dcery. Krátce sděluje zdravotníkům, že je mu špatně. Bolest na prsou a v ruce, zrychlený dech, pot na čele. Podezření na infarkt za chvilku potvrzuje i EKG. Začíná boj o život.
„Pánovi jsme okamžitě poskytli potřebnou pomoc a spojili se s lékařem. Jsme propojení s nemocnicí v Ústí nad Labem, nebo přímo s lékařem, který vidí EKG na mobilu a rozhodne jak dál," vysvětluje záchranářka Zdena Zajaková. Na základě instrukcí lékaře podávají pacientovi potřebné léky, ale přesto dochází ke komplikaci.
ZÁSTAVA
„Máme seznam léků, které můžeme podávat," doplňuje Zajaková. Jenže u pacienta přesto dochází i k zástavě srdce. Současně se tak v SD aréně odehrávají v těsném sousedství dva těžké boje. Zatím co ten na ledě, pokud by se nezdařil, bude možné napravit. Tak ten v sanitce už ne. „Pán nám začal fibrilovat a pak došlo k zástavě," popisuje kritické chvíle záchranář Vladislav Brož. To však záchranáři nedopustili a vrátili muže zpět do života. „Stabilizovali jsme ho a po dohodě s lékařem zajistili převoz do nemocnice v Ústí nad Labem," uzavřela Zajaková. Pak přiznala, že i když už toho zažila hodně, tentokrát jí bylo úzko. „Když vidíte za okny sanitky manželku a dceru jak čekají co bude, tak se člověk necítí nejlíp," popsala zásah.
Ošetření a oživování pacienta jim zabralo celou jednu třetinu. Hru vůbec nevnímali, nakonec se dostavilo uspokojení, protože vše tentokrát dopadlo dobře. Nestává se to pokaždé, ale o takových případech záchranáři neradi mluví.
Dělat takovou práci nemůže každý. Hodně důležitá je empatie. „Člověk musí chtít pomáhat, i když někdy je to těžké. Stává se, že nám pacienti při ošetření nadávají, nebo nás někdy i napadnou," řekl Brož. Na díky od zachráněných lidí nečekají. I když se toho jednou za těch patnáct let dočkali. „Jednou když jsem sloužila mi kolegyně volala k telefonu, že mě chce nějaký pán. Ptal se, do kdy sloužím a pak mi přinesl obrovskou kytici, jakou jsem nikdy předtím a ani potom už v životě nedostala. Až jsem uronila slzu. Před nějakým časem jsme ho totiž vezli s infarktem," vzpomněla Zajaková.
Svojí práci by nevyměnili za žádnou jinou. I když je některé věci mrzí, jako například zbytečné výjezdy, kdy si lidé volají záchranku kvůli banálním věcem, jen aby nemuseli jít k obvodnímu lékaři. V ten daný moment je totiž může potřebovat někdo, komu jde skutečně o život.
KAŽDÝ ZÁPAS
V případě hokejových utkání Pirátů je zde záchranka na základě objednávky hokejového klubu u každého utkání a to již hodinu před jeho zahájením. Klub si záchranáře objednává na celou sezonu. „Tady je objednávka od manažera klubu Davida Dindy," ukazuje záchranář rozpis domácích utkání Pirátů.
Pro pro práci záchranáře je potřeba mít speciální kvalifikaci. „Mám střední zdravotnickou školu a specializaci. Studovala jsem anestezii, resuscitaci a intenzivní péči. Patnáct let jsem pracovala na chirurgické jednotce intenzivní péče a patnáct let na záchrance," popsala Zajaková. Člověk musí umět zvládat stres a to se ukáže až v praxi. Ta je hodně důležitá a až práce v terénu ukáže, zda je člověkem na svém místě.
DĚTSKÝ SEN
„Já nechci tvrdit, že mladí po škole jsou hloupí, ale já už díky praxi na těch lidech vidím, co by jim tak mohlo být," dodává záchranářka.
„Já jsem zamlada začínal jako sanitář, pak jsem absolvoval civilní službu ve zdravotnictví," popisuje svou cestu k záchrance Vladislav Brož. Když se dostal k volantu sanitky, splnil si svůj dětský sen. „Už ve školce při kreslení maloval sanitky," uzavřel Brož.
close
info
Zdroj: Deník/Roman Dušek
zoom_in
Záchranáři inscenují zásah. Jako figurant jim posloužil maskot hokejového klubu Pirátů Chomutov Picaroon.Autor: Deník/Roman Dušek
