Požár v Kadani: „Začínáme od nuly," bědují vyhořelí

V jediném okamžiku přišli o střechu nad hlavou. Smutnou a traumatizující zkušenost zažilo v sobotu v Kadani pět rodin z domu v ulici kpt. Jaroše. Jejich podkrovní byty zničil požár střechy, kterou právě opravovali dělníci. Při evakuaci si lidé stihli vzít jen pár věcí a peníze. Všechno ostatní je nenávratně pryč.

Kočka nepřežila

Bez bytu zůstali i Bartlovi. Kromě otce, matky a sedmnáctileté dcery s nimi žili i dva psi a tři kočky. „Byt jsme opouštěli ve zmatku. Stačili jsme vzít jen nějaké svršky a peníze. Hledali jsme totiž třetí kočku. Bohužel se to nepovedlo. Druhý den jsme ji v bytě objevili mrtvou," svěřila se zlomeným hlasem šestapadesátiletá Vlasta Bartlová.

Bartlovi se nyní přestěhují do dvoupokojového bytu v panelovém domě, který jim nabídlo město. Zatímco před požárem měli se svými psy a kočkami k dispozici čtyři pokoje, nyní se budou muset uskrovnit. „Jsme ale samozřejmě rádi, že máme kde bydlet. Začínáme však od nuly, musíme si postupně pořídit veškeré vybavení. Byt, o který jsme při požáru přišli, máme pojištěný. Vybavení domácnosti ale ne. Tak uvidíme, co bude," dodala paní Vlasta.

Počtvrté vytopená

Větší štěstí v neštěstí měla osmdesátiletá Jiřina Kocíková. Se svým dvaapadesátiletým synem bydlí v prvním patře požárem poničeného domu. Mají sice po zásahu hasičů mokré stropy a stěny a vyhodit museli koberce z chodby a z obývacího pokoje, byt však dál obývají. I když se zatím musejí obejít bez elektřiny, plynu i vody. Lépe se vyrovnat s obtížnou situaci jim možná paradoxně pomáhá i vědomí, že podobnou pohromu v minulosti úspěšně vyřešili už třikrát.

„Jsem vytopená už počtvrté. V domě hořelo už asi před dvaceti lety, kdy se budovaly byty v půdní nástavbě. A dvakrát se o to zasloužili sousedi. Tak to holt musíme překonat i nyní. Stavební firma, která opravuje střechu, nám půjčila dva vysoušeče. Večer si svítíme svíčkami. Nábytek i postele naštěstí zůstali celkem v pořádku," nenechává se zlomit osudem stále vitální paní Jiřina.

Když popisuje okamžiky po vzniku požáru, stále nevěřícně kroutí hlavou. „Byli jsme se synem doma. Vůbec jsme ale o žádném ohni nevěděli. Slyšela jsem hasičské sirény, tak jsem se podívala z okna. Venku stály hloučky lidí a koukaly na naši střechu. Otevřela jsem tedy dveře od bytu a na chodbě už běhali hasiči mezi rozvinutými požárními hadicemi," líčí minuty před nucenou evakuací.

Zatímco Bartlovi strávili noc ze soboty na neděli v kadaňském penzionu U Karla IV., Kocíkovi přespali v bytě u druhého syna paní Jiřiny. „Můžeme být rádi, že požár provázelo teplé počasí babího léta. Neumím si představit, jak bychom si s tím poradili za deště nebo mrazu. Musíme totiž pořád větrat, kouř je stále cítit," připomněla Jiřina Kocíková.

Dal milion do bytu a nemá nic

Požár sledoval z přízemního bytu v protějším domě i šestašedesátiletý Bohuslav Charvát. Líto je mu všech postižených nájemníků. „Je to hrozné, když tohle někoho potká. Jeden ze zničených podkrovních bytů patřil mému kamarádovi. Dal za něj přes milion korun a teď nemá nic, všechno mu shořelo. Jeho byt to odnesl vůbec nejvíc," přiblížil další smutný příběh. Své sousedy chce podpořit i finančně. „Uvažuji o tom, že přispěji na sbírku, kterou organizuje město," dodal.

Chcete také pomoci? Radnice vyhlásila sbírku