Dodávají lidem světlo a teplo do jejich domovů, současně však patří mezi největší hříšníky v otázce životního prostředí. Severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích figurují hned v několika republikových žebříčcích největších znečišťovatelů, které uveřejnil ekologický spolek Arnika. Tabulky sestavil na základě skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí.

Počerady, Prunéřov a Tušimice vedou tabulky hodnot skleníkových plynů, rtuti i plynů způsobujících kyselé srážky. Vloni tyto elektrárny vypustily dohromady více než 14 milionů tun skleníkových plynů. Oproti roku 2016 jde o pokles o 200 tisíc tun u každé z nich. Limity pro vypouštění škodlivých látek dané zákonem nepřekročily.

Jak podotkl mluvčí ČEZ Ota Schnepp, v posledních letech elektrárny minimalizovaly hodnoty škodlivin, jako jsou tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku. Nyní se zaměřují na snižování emisí rtuti. „ČEZ rozjel rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem najít vhodné a účinné řešení snižování emisí rtuti v případě našeho hnědého uhlí. Testování aktuálně na našich elektrárnách probíhá,“ říká Schnepp.

V otázce emisí skleníkových plynů dle jeho slov neexistuje žádná metoda čistění. „Jejich pokles je možný pouze nevýrobou nebo zvýšením účinnosti, kdy stejné množství uhlí vyrobí více elektřiny. V předchozích letech ČEZ tyto emise významně snížil v rámci komplexní obnovy vybraných elektráren a výstavbou elektrárny Ledvice,“ podotýká Schnepp s tím, že do roku 2050 má ČEZ za cíl být z hlediska emisí CO2 neutrální.

Modernizace Elektrárny Prunéřov (2013)  Zdroj: YouTube.com/Skupina ČEZ

Druhé místo v zemi v žebříčku průmyslových provozů, které v roce 2017 vypustily nejvíce reprotoxických látek poškozujících rozmnožování, obsadil litvínovský Unipetrol RPA. Jako druhý v republice vypustil také nejvíce plynů způsobujících kyselé srážky.

Ústecká Spolchemie. Archivní fotoTabulku rtuti v emisích a odpadech vede Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spochemie) se 132 tunami. Druhá Spolana Neratovice si připsala „pouhých“ 3,2 tuny. Uváděné množství rtuti v odpadech z loňského roku mluvčí ústecké chemičky Jan Charvát zdůvodnil ukončením provozu staré amalgámové elektrolýzy a související asanací.

„V této staré technologii byla používána rtuť, která se v souladu s platnou legislativou stala odpadem. Odborná firma zajistila její bezpečné skladování a následné odstranění v souladu s legislativními požadavky EU. V současnosti naše firma již rtuť ve výrobě nepoužívá. Nicméně proces asanace staré amalgámové elektrolýzy pokračoval i v roce 2018,“ doplňuje Charvát. Nová ekologická elektrolýza stála Spolchemii dvě miliardy.

Podstatnou část odpadů spaluje Spolchemie ve své vlastní spalovně a zbytek předává odborným firmám, které odpad likvidují. „Emise do ovzduší jsme od roku 2009 snížili o více než 65 %, kdy se nejvýraznějšího zlepšení dočkaly parametry emisí oxidu síry a tuhých znečišťujících látek,“ popisuje Charvát.

Cesta uhlí v elektrárně Počerady  Zdroj: YouTube.com/coaltv.cz

V roce 2017 průmyslové provozy předaly mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Šlo hlavně o látky jako dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. „Ministerstvo životního prostředí by mělo velice bedlivě sledovat, co se s odpady obsahujícími dioxiny, hexachlorbenzen či rtuť děje. Jakýkoliv únik těchto látek do životního prostředí má dlouhodobé dopady na zdraví lidí a životní prostředí, obzvláště pokud se s nimi nakládá v blízkosti vodních toků či chovů domácích zvířat,“ upozorňuje vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika Jindřich Petrlík. Arnika využila data z Integrovaného registru znečištění. Data vloni poskytlo 1 325 provozů, což je o 25 více oproti roku 2016.

Odborník: Polétavý prach zabíjí lidi předčasně

Rodák z Chomutova Miroslav Šuta se dopadem průmyslových podniků zabývá dlouhodobě. Pracuje jako lékař a odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik v Centru pro životní prostředí a zdraví.

Žebříček největších znečišťovatelů opět zahrnuje mnoho míst z Ústeckého kraje. Zlepšuje se podle vás situace?
Oproti situaci v 70. nebo 80. letech určitě ano, zdaleka však nejsou splňovány hodnoty, které by pro ochranu lidského zdraví plněny být měly. V 90. letech měli lidé životní prostředí a svoje zdraví mezi prioritami hodnot, dneska je životní prostředí někde ve druhé nebo třetí desítce. Změnil se i přístup politiků, kteří se snaží celé téma bagatelizovat.

Existuje nějaká pozitivní síla, která špatný stav mění?
Ano, nenachází se však tady v Čechách, ale v proklínaném Bruselu. Co se týče velkých průmyslových zdrojů, došlo k dohodě, že se zpřísní limity pro velké zdroje znečištění, jakými jsou elektrárny. Teď půjde o to, jestli ČR svým poskytne výjimky nebo ne. Když se změna parametrů dělala před několika lety, nevládní organizace si daly takovou práci, že sepsaly zprávu, ve které vypsaly všechny továrny, teplárny, které dostaly výjimku z tehdejších limitů. Nejvíce těchto výjimek udělilo Polsko a hned poté Česká republika.

Elektrárny jsou velkým zdrojem polétavého prachu PM10. Je prach nebezpečný?
Polétavý prach je podle současných poznatků škodlivinou, která má na svědomí nejvíc onemocnění a nejvíce předčasných úmrtí. Analýza Evropské agentury pro životní prostředí uvádí, že polétavý prach každý rok způsobí předčasnou smrt více než 10 tisícům obyvatel ČR. Největší podíl předčasných úmrtí připadá na nemoci srdce a cév. Člověk umře nenápadně, třeba na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, což si může a nemusí spojit s životním prostředím, ve kterém žije. Je prokázáno, že tohle znečištění vede i k většímu počtu hospitalizací v nemocnicích.