Nejstarší je Lucie - bílá kobylka Shagya arab, což je plemeno arabských koní vzniklé v 19. století v uherské části habsburské monarchie. Dosáhla už třiceti let. O pět let mladší je jezdecký pony Artex a šestnáct je Luckymu, jejich potomkovi, který nebyl plánovaný. V uplynulých letech se s nimi dobře seznámily děti v Kadani, kam je majitelka vodila pro jejich potěšení, když se pořádaly narozeniny Maxipsa Fíka, vinobraní a další akce.

„Vzniklo to náhodou. Občas jsem s koňmi zajela do Kadaně na louku, děti se seběhly a svezly, některé pak začaly chodit za námi do Pětipes. Jezdilo se, aby měly radost,“ popsala majitelka. Poté ji oslovili i pořadatelé akcí, takže se na jejích svěřencích během let povozily tisíce dětí.

Šéfka chomutovské MAS Hana Dufková.
Dáma, která Chomutovsku přinesla přes 200 milionů: Hana Dufková z „MASky"

Také Jana Jonášová se mezi koňmi pohybovala od dětství. „Chodila jsem do jezdeckého kroužku ve Vintířově a kdykoli se naskytla možnost jít ke koním, byla jsem tam. Když jsme si pak koupili dům a dali ho trochu dohromady, pořídila jsem si vlastní, abych měla mazlíčky,“ přiblížila rodačka z Pětipes.

Zdroj: DeníkSoučástí domu její rodiny je hospodářství s prasaty a dalším zvířectvem, kde koně jako jediní mají tu výsadu, že nejsou chovaní pro užitek. „Ráda je chodím plavit na Nechranickou přehradu. Jsou to momenty, kdy si člověk nejlépe vyčistí hlavu,“ říká. Zároveň ji těší, že má stejný zájem o tato majestátní zvířata také dcera.

Lucie, Artex a Lucky se ale postarali také o pár horkých chvilek. „Zážitků s nimi byla spousta. Třeba hřebeček si našel díru ve výběhu a rád utíkal do Libědic za kobylami. Volali mi odtud na Štědrý den, když jsem smažila řízky, že si mám pro něj přijet,“ zmínila pro představu. Večeře musela počkat, chovatelka se vydala do čtyři kilometry vzdálené vesnice a vrátila se na hřbetě uprchlíka.

Krušnohorské Barborky vede Miroslava Jiřincová.
FOTO: Tradice v Kovářské pokračuje. Paličkuje tam nová generace krajkářek

Další si šel v létě zaplavat do Nechranické přehrady. „Dcera s kamarádkou tam v létě vzaly koně, a než je osedlaly, tenhle, který strašně rád plave, se sám vydal do vody. Plaval stále dál a dál, nemohly ho chytit,“ zmínila majitelka. Pomohlo až když se mu i s kobylou schovaly. Sám se vrátil na břeh.

Dnes jsou oba starší koně v důchodu. Nejstarší Lucie, která už má špatné zuby, dostává speciální stravu, aby se jí dobře kousalo. Žádné povinnosti nemají oni, ani Lucky, i když ten je ve středním věku, přepočteno na lidské roky. Děti na akcích už nevozí. V klidu dožívají ve výběhu a díky péči majitelky a její rodiny.