Na svědomí ji mají spekulanti, kteří skupují byty a stěhují do nich většinou sociálně slabé a problémové rodiny z celé republiky.

„Naším cílem je shromáždit deset tisíc podpisů, což je hranice, kdy se peticí bude muset zabývat Senát. Senátoři si pak mohou pozvat k interpelaci ministry, jejichž resortu se problém týká. To už je velká šance, že naše iniciativa nezapadne a budou se jí seriozně zabývat kompetentní lidé," uvedl člen petičního výboru a předseda SVJ v jirkovské městské části Nové Ervěnice Miroslav Rozsypal.

Křičí, ničí

Lidé, kteří se do bytů spekulantů stěhují, jsou hluční a poškozují a ničí společný majetek SVJ. Spekulanti, ačkoli inkasují od nájemníků výrazně předražené nájemné, což nepochopitelně umožňuje stát výplatou příspěvku na bydlení v požadované výši jejich klientům, neodvádějí platby do společného fondu údržby. SVJ tak zadlužují, domům hrozí odpojení elektřiny a vody. „Lidé, kteří si v dobré víře koupili byty a poctivě odvádějí platby do fondu údržby, řeší hrozící zadlužení SVJ tím, že se vzdávají přeplatků za služby spojené s bydlením a naopak navyšují své platby do fondu. Sanují tak vlastně chybějící peníze spekulantů," vysvětlil Rozsypal.

Před bankrotem

V Jirkově už je problém spekulantů s byty alarmující, finanční problémy má na dvě desítky SVJ. Skupování bytů a jejich následný pronájem lidem závislým na sociálních dávkách se však rychle šíří jako výhodný byznys po celé republice. „Kromě Jirkova, kde se v problematice SVJ velmi vydatně angažuje místostarostka Dana Jurštaková a s peticí pomáhá také zastupitelka Šárka Kröhanová, se nám díky firmě Quark, která se zaměřuje na správu bytového fondu, scházejí podpisy vlastníků bytů i z Chomutova, Kadaně, Klášterce nad Ohří či z Mostu. Všem jim za to patří náš velký dík," doplnil Rozsypal.

Petice zoufalých poctivých majitelů bytů podle něj vzbudila pozitivní ohlas ve veřejnosti i u politiků.

Jak se však dalo čekat, do boje proti iniciativě vlastníků bytů se vložili právě spekulanti.

„Už jsem zaznamenal výhrůžky směřované na mou osobu a také se šíří fámy, že petice je neúspěšná a skončila pod stolem. Není to pravda, podpisy neustále přibývají. A já se zastrašit nedám. Musím ale přiznat, že část spekulantů se s vedením společenství snaží dohodnout na vyrovnání svých dluhů a dohadují si splátkové kalendáře. Je to příznivý trend," upřesnil Rozsypal.

Blýskání na časy?

Za podnětné označil setkání s Filipem Pospíšilem z odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády ČR. „Existují podle něj možnosti, jak urychlit soudní řízení v případech, kdy SVJ žalují dlužníky z řad spekulantů s byty. Poslal nám i jakýsi mustr, podle nějž se budeme nadále řídit," dodal Rozsypal. Podávání žalob v současné praxi označil během na dlouhou trať, na každý rozsudek totiž čekají SVJ dva až tři roky. Ani tak ale nemají vyhráno. I když soud jejich nárok uzná, dlužník v drtivé většině žádné peníze stejně nezaplatí. Vyhlásí osobní bankrot, nebo je bez majetku a placení se vyhýbá. Vzhledem k platné legislativě jsou SVJ ve vymáhání prakticky bezmocná.

Změna legislativy

Členové petičního výboru si uvědomují, že současnou situaci je nutné řešit na úrovni sněmovny a vlády, a to změnou legislativy. Řádění spekulantů měl učinit přítrž už zákon o hmotné nouzi. Řada z nich ale údajně našla cestu, jak jej obejít. Nyní proto ministerstvo připravuje nový zákon o sociálním bydlení. Začne však platit nejdříve za dva roky.

„To je pro nás pozdě. Nyní by nám velmi pomohlo, aby si pracovníci úřadů práce při rozhodování o přiznání příspěvku na bydlení museli vyžádat i vyjádření SVJ, zda mu vlastník bytu nedluží peníze. V současné době stačí jen vyjádření vlastníka bytu, že jej skutečně pronajímá žadateli o dávku. Že je sám neplatičem ale kupodivu úřad, potažmo stát nezajímá," dodal Rozsypal.