Unikátním nálezem významného historického charakteru se může pyšnit Městské muzeum v Kadani. „Podařilo se nám objevit středověkou schránku s ostatky svatých," prozrazuje místní historik Lukáš Gavenda a s lehce tajemným úsměvem dodává, „v tomto případě můžeme zcela otevřeně hovořit o pokladu."

Skleněné překvapení

Skleněná baňka, v níž byly ostatky schované a samotné hedvábné balíčky s úlomky kostí. Cennou vzácnost se historikům podařilo nalézt v kamenném oltáři kaple svaté Kateřiny, jež je součástí Františkánského kláštera v Kadani. Využili příležitosti, že se kaple restaurovala a rozhodli se prozkoumat vnitřek oltáře. To už tušili, že budou úspěšní.

To největší překvapení ale teprve mělo přijít. „Byli jsme naprosto udiveni z ostatkové schránky. Byla vyrobená celá ze skla. S něčím takovým jsem se já osobně doposud nikdy nesetkal," vypráví o prvních pocitech Gavenda.

Skleněný zázrak (foto vpravo) se ale bohužel nedochoval v původním stavu. „Ve smyslu úplnosti se schránka našla celá, máme ale všechny její střípky a úlomky. Přesné rozměry zatím neznáme, její velikost ale bude asi kolem dvanácti centimetrů," odhaduje historik, podle jehož slov se bude jednat o baňku s úzkým, dlouhým hrdlem.

Hedvábí nebylo pro každého

Že nejde o ledajaký nález podtrhuje také samotný obsah skleněné baňky. Jedná se o několik červených a zelených hedvábných balíčků, obsahujících skoro jistě drobné částečky a odřezky kůstek (foto dole). „Použití hedvábné látky naznačuje, že půjde patrně o ostatky několika významných svatých. Balíčky jsme zatím ze skleněného dna schránky nevyjímali, zůstávají na hromádce, dokonce je nemáme ani spočítané. Toho se již ujmou restaurátoři." popisuje historik.

Stáří? Přes 600 let

Historická hodnota objevu je nedozírná. V rámci regionu se jedná o naprosto nejstarší, kompletně dochovaný nález. Archeoložka Eva Černá odhaduje, že se jedná o schránku z doby 13. 14. století, původem ze severoitalské nebo francouzské oblasti, která se i se svatými ostatky dostala do Čech v blíže neznámé době. Jistotou ale zůstává, že koncem 15. století při budování Františkánského kláštera byla schránka uložena do přední stěny oltáře. „Zazdění dutiny bylo naprosto autentické. Na plochách omítek nebyly žádné stopy po předchozích úpravách. Vyjmutá uzavírací cihla odpovídá svými rozměry středověku. Máme k dispozici také úlomky malty a dřevěné klínky v zachovalém stavu," líčí Gavenda.

Co bude dál…

Historik také naznačil další kroky, vedoucí k odhalení nezodpovězených otázek: „Klášter patří litoměřickému biskupství. To určí tým odborníků, kteří náš nález zanalyzují a vyhodnotí. Poté bychom rádi poklad ukázali a představili široké veřejnosti, což by mohlo být někdy v průběhu příštího roku."

Hedvábné balíčky s úlomky kostí.


Farář: „V blízkosti ostatků je člověk naplněn radostí a úctou…"

Pro laika a ateistu je to „jen" zajímavost, pro historika bezmála poklad. Co ale takové ostatky svatých znamenají pro ty, kteří Bohu zasvětili celý svůj život? O to, jak vnímají ostatky světců věřící, se podělil kadaňský farář Josef Čermák, kterého Chomutovský deník oslovil.

„Blízkost svatých ostatků samozřejmě cítíme. Skrze ně si hmatatelněji uvědomujeme přítomnost těch, kteří již dokončili svoji pozemskou pouť,v níž jim zářilo světlo. V blízkosti ostatků je člověk naplněn radostí, úctou, plněji pociťuje společenství Kristovy Rodiny. Ačkoliv možný nález určitě potěší, není potřeba se po ostatcích pídit. Jejich přítomnost je všudypřítomná. Obrazy, sochy, relikvie. Je to vzpomínka na ty, kteří byly a jsou nositeli světla."


Autor článku: Zdeněk Moravec