Medaili ministerstva školství nezíská každý. Ozdobí jen učitele, kteří se zapsali jako vynikající pedagogové. Na konci března převzalo toto nejvyšší ocenění v pražském Valdštejnském paláci 40 kantorů z celé země. Mezi nimi i Doris Homolková, která působila jako učitelka prvního stupně a je zástupkyní ředitele na ZŠ Školní v Klášterci nad Ohří. Po 31 letech odchází.

Co pro vás ocenění znamená?
Potěšilo mě, je to ocenění mé dlouholeté práce. Jednalo se o medaili druhého stupně za pedagogickou činnost a pracovní výročí 30 let ve školství a 20 let na ZŠ Školní v Klášterci nad Ohří.

Kdo vás nominoval?
Paní ředitelka a kolegyně, chtěla bych jim za to poděkovat.

Které předměty učíte?
Jsem učitelkou prvního stupně. Vyučovala jsem všechny předměty, které první stupeň obsahuje, byla jsem třídní učitelkou, v současné době působím ve škole jako zástupkyně ředitele a vyučuji hudební výchovu.

Ve školství působíte 31 let. Jak se za tu dobu změnili žáci? Jak se změnili rodiče?
Dnešní děti (samozřejmě ne všechny) jsou závislé na mobilních telefonech a počítačích. Málo spolu tráví volný čas. My jsme jako děti běhali venku celé odpoledne a pak jsme neměli problém v tělocviku vyšplhat, udělat hvězdu, kotoul nebo oběhnout stadion. A rodiče? Někteří rodiče by měli trošku pokorněji přistupovat k učitelskému povolání a mít na paměti to, že nám jde oběma o stejnou věc - o rozvoj jejich dítěte.

Jako učitelka jste nositelkou změn. Co se změnilo v tom, co a jakým způsobem dnes děti vyučujete?
Děti jsou zvídavé, mají větší přístup k novým poznatkům. Snažím se, aby pro ně hudební výchova byla nejen nauka o hudebních nástrojích a skladatelích, ale aby si s radostí zazpívaly oblíbené písničky, našly v sobě potřebu zatancovat si a třeba i zabubnovat na drumbeny.

Těší vás i po těch letech práce učitelky, vnímáte ji jako poslání? Případně cítíte, že vás už zmáhá?
Hudební výchovu učím moc ráda, zmáhá mě administrativa a někdy je toto povolání dost náročné na psychiku. Ale jsem ve škole, kde jsou výborní lidé, máme spolu dobré vztahy, a to je moc důležité pro práci.

Jak vnímáte změny ve školství?
České školství bylo v minulosti na dobré úrovni. Všechno mělo hlavu a patu. Dnes se vymýšlí mnoho změn, ale systém i my ve školách na to nejsme dostatečně připraveni. Velkou dostatečně nepřipravenou změnou je široce pojatá inkluze, která nás v současné době hodně trápí.