Archeologům se podařilo vynést na světlo další střípky historie. Při nedávném výzkumu v centru Kadaně objevili pozůstatky středověkých domů, mince, hrací kostky či mimořádné množství kovářské strusky. Ten největší objev ale pochází dokonce z římské doby, kdy bylo území obýváno především germánskými kmeny.

„Zcela mimořádným nálezem je zlomek bronzového zámku z 2. až 3. století našeho letopočtu, u nějž však není jasné, jak se do středověkých vrstev dostal,“ uvedl archeolog Kryštof Derner, který pracuje pro Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. „Máme dvě hypotézy. Dostal se tam náhodou, například když tehdy lidé potřebovali udělat vyrovnávku a zasypat povrch půdou a dostala se jim tam stará hlína s tímto zámkem. V římské době tudy nejspíš vedla dálková cesta a už tenkrát ho někdo mohl ztratit. Druhá možnost je, že ho měl někdo ve středověku jako starožitnost,“ doplnil. Podle jeho slov bylo podobných předmětů v Česku objeveno jen několik málo kusů.

Za zvlášť zajímavé archeolog považuje také pozůstatky dvou měšťanských domů a sklepa. „Celý areál zde stál od poloviny 13. století do poloviny 14. století. Mohl zaniknout při požáru Kadaně roku 1362 a poté byl překryt dlažbou. Proto se také do dnešních dní dochoval v unikátně dobrém, mladšími zásahy nenarušeném stavu,“ těší odborníka. „Je to pro mě nejhezčí objev celého výzkumu. Tehdy se domy stavěly převážně ze dřeva a hlíny, proto se z nich jinde takřka nic nedochovalo, my však máme možnost celé je prozkoumat. Je to pro nás bonus,“ dodal potěšeně.

V zásypu staveb archeologové našli také odštěpky pískovce z kamenické hutě a především mimořádně velké množství kovářské strusky. To vedlo k prvotním úvahám, že v místě stávala kovárna s příslušenstvím, nově jsou ale archeologové opatrnější. „Struska tam mohla být navezena z předměstí kvůli sanaci areálu,“ zmínil Derner s tím, že hypotézy se budou ověřovat v průběhu dalšího roku s pomocí odborných metod.

K dalším nálezům patří keramika a tři mince, z nichž určena byla jediná. Jedná se o drobný stříbrňák, takzvaný parvus Jana Lucemburského. Archeologové z půdy vyzvedli také polotovary kosťařské výroby, které mohly sloužit k výrobě knoflíků, a kostěné hrací kostky. „Církev proti hazardu brojila, kostky se přitom našly jen pár metrů od vchodu do kostela. Byly v pozůstatcích měšťanského domu,“ uvedl pro zajímavost Derner.

V práci na vykopávkách pomáhalo Městské muzeum Kadaň a dobrovolní hasiči, kteří zapůjčili dron. Archeologové budou mít příležitost prozkoumat většinu plochy pod dlažbou na Mírovém náměstí. Město nechává valouny přerovnat po úsecích a zatím byla takto upravena jen menší část. Výsledek výzkumu bude mít možnost vidět i veřejnost.

„S archeologem Kryštofem Dernerem jsme se domluvili na přípravě informační desky s popisem všech nálezů a nákresů situace, jak to asi ve 14. století na našem hlavním náměstí vlastně vypadalo,“ prozradil starosta Kadaně Jiří Kulhánek, co má následovat po skončení všech výzkumných prací.