Pole oseté doupovským ovsem a krušnohorským žitem. O kus dál zahrádka s růžemi, které za první republiky vypěstoval chomutovský šlechtitel, a málo známý ovocný strom dřín. Skanzen Stará Ves při chomutovském zooparku se začne plnit plodinami, které pěstovali Krušnohorci před více než sto lety. První sazenice a semena tam začnou zapouštět kořínky už od dubna. Pomohou tomu i návštěvníci, kteří si mohou zkusit polní práce.

„Pole na osev už je připravené. Lidé si vyzkoušejí vyměřování pole sáhovkou, která připomíná „kružítko“ s mírou 1,793 metru, což byl český sáh, a dále vláčení a setí na široko,“ prozradila správkyně skanzenu Hana Zvalová, co návštěvníky čeká 18. dubna. Právě díky ní vznikl projekt Enzedra, bílá místa rolnické historie, mapující, co se původně pěstovalo ve zdejším pohraničí. Zoopark na něm spolupracuje s chomutovským Výzkumným ústavem rostlinné výroby.

Ilustrační foto
Po třináctce rychleji? Projektanti posuzují část důležité dopravní tepny

Práce začala zpovídáním pamětníků z české i německé strany a bádáním v archivech, kde bylo potřeba zjistit něco o původních plodinách. Ucelené práce totiž neexistují. „Přišli jsme na krušnohorské žito, doupovský oves a postoloprtskou přesívkou pšenice, která se seje na jaře i na podzim,“ uvedl vědecký pracovník ústavu Roman Honzík.

Původní semena plodin přislíbily genobanky v Česku i Německu. Na přelomu dubna a května se do skanzenu přesunou také sadby dvou starých odrůd brambor, k nimž dopomohla německá strana.

Vychází nový Týdeník Chomutovsko.
Nový Týdeník Chomutovsko: O prodeji bytů v Chomutově i obrázcích na nádraží

Právě teď sílí na zkušebním políčku před ústavem. Přímo do země přijdou také semena tuřínu ze semínkovny. „Zjistili jsme, že tuřín se pěstoval nejen na polích, ale i v zahrádkách a říkalo se mu brambory chudých,“ poznamenala Zvalová. „Na dnešní Blatenské ulici v Chomutově bývala dokonce konzervárna, kde ho zpracovávali na zelí a vozili do českých měst i zahraničí,“ dodala.

Zahrádku skanzenu má nově zkrášlit růže, kterou vyšlechtil Vincenc Berger, zakladatel rosária v chomutovském parku. Skanzen ji získá díky jeho pokračovateli.

Při bádání odhalili partneři projektu téměř zapomenutý ovocný strom. „V kronice ve Strážkách jsme našli zmínku o stromu tirnickel a nevěděli, oč by se mělo jednat,“ zmínil výzkumník. Pomohl jeden pamětník, který ho navedl na český název svída – dřín. „Jeho plody jsou oválné peckovičky, které se používají do džemů, když přejdou mrazem. Jinak jsou kyselé,“ nastínil. Odnož stromu nebude těžké získat. Jak výzkumníci zjistili, roste poblíž Výzkumného ústavu rostlinné výroby, jen byl dosud nepoznaný.

Veronika Rabštejnková a Štěpánka Hanzlíčková.
Štěpánka a Veronika: Snažíme se, aby naše svačiny chutnaly a také lahodily oku

Projekt Enzedra, bílá místa rolnické historie, odstartoval loni. Zahrnoval hovory s pamětníky, bádání a poté shánění semen. Letošek navazuje přípravou pole, které má dát první sklizeň i poučení, jak se kdysi pracovalo na polích. Na projektu spolupracuje Národní zemědělské muzeum. Jako celek ho mapuje výstava v Galerii Jirkov, jež potrvá do konce června.