„Nic jiného nám nezbývá, jestliže chceme trochu slušně žít,“ prohlásila 31letá Markéta Žáková. „Na dobrou práci nenarazím, a to mám kvalifikaci jako pečovatelka. Musím zaplatit nájem, jídlo, dětem obědy a družinu a stejně to nestačí. Pomáhají nám rodiče,“ uzavírá Žáková.
Její kolegyně souhlasí, s tím, že je normální práce málo.

“Nikde mě nevzali, vždyť už je mi padesát pět let,“ vysvětluje stydlivě jedna z nich a druhá přizvukuje.


Vydrží málokdo


Tito lidé patří mezi ty, kdo jsou odkázáni na existenční minimum. To znamená, že pobírají jen 2020 korun. Od loňského roku platí pravidlo, podle kterého si mohou přilepšit. Na dávkách získají dalších 1659 korun, když odpracují třicet hodin měsíčně na veřejně prospěšných pracích. Nejčastěji jde právě o úklid chodníků.

Vydělaná částka není nijak vysoká a nespasí je, ale také nedovolí, aby živořili.

Zájem přilepšit si má přesto odhadem jen třetina lidí, jak vyplývá ze zkušeností všech měst na Chomutovsku.

V Chomutově je přibližně 650 lidí, kteří jsou závislí na existenčním minimu. Ve veřejné službě začalo pracovat 463 z nich a vydržela jen asi polovina. Přesto se vedení města domnívá, že se institut veřejné služby osvědčil a je motivační.


Hlavně žádnou ostudu


„Nám někteří řekli rovnou, že nebudou chodit po městě a dělat si ostudu,“ říká Šárka Řeháčková, vedoucí odboru sociálních věcí na Městském úřadu v Klášterci n. Ohří. „Další si přepočítali jak to vychází coby hodinová sazba a prohlásili, že se jim to nevyplatí,“ dodává.

I tady to vychází tak, že zhruba třetina lidí má zájem si polepšit. Ve veřejné službě tu lidé pracují od loňského prosince. Existenční minimum pobírá přibližně 160 lidí, ale jen 54 z nich uzavřela smlouvu. Pět z nich si práci vyzkoušelo a zase smlouvu zrušilo. Podle Řeháčkové je škoda, že lidé nemají šanci pracovat více než třicet hodin a vydělat si ještě více peněz, ačkoli by o tuto možnost měli někteří zájem.


Práce je fůra, lidí málo


V Kadani uklízí chodníky osmdesát lidí, ačkoli by se zapojit mohlo téměř tři sta.

„Máme uzavřenu mandantní smlouvu s jedenácti organizacemi, kde mohou lidé, řešení dávkami pomoci v hmotné nouzi vykonávat veřejnou službu,“ vysvětlil vedoucí odboru sociálních věcí Tomáš Mědílek. Poptávka po lidech je ze strany zaměstnavatelů vyšší než nabídka. „Institut veřejné služby vnímám pozitivně, ale podmínky bych zpřísnil,“ dodal Mědílek.

V Jirkově se při práci v ulicích od loňského února vystřídalo na dvě stě padesát lidí.

„93 lidí jednoznačně řeklo, že nemají zájem ji vykonávat,“ uvedl mluvčí radnice Luboš Mizun. „Patří mezi ně ti, co pobírají dávku krátkodobě nebo mají zdravotní problémy, či nepovažují za důležité službu vykonávat,“ uzavřel.