Už tradiční jarní změna času na takzvaný letní je opět tu. Nastane v noci ze soboty 24. na neděli 25. března. Tentokrát hodiny "poskočí" kupředu, tedy ze dvou na tři hodiny.

Změna obvykle ovlivňuje několik nočních vlakových spojů, je jich však minimum.

Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají za pravdu odpůrcům letního času, kterých je nemálo. Střídání letního a zimního času podle nich úspory elektřiny nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí.

Pravidla změny časuIlustrační foto.Zdroj: archivNa letní čas se přechází každý rok poslední neděli v březnu v 02:00:00 SEČ na 03:00:00 SELČ. K návratu na zimní čas dochází poslední neděli v říjnu v 03:00:00 SELČ na 02:00:00 SEČ.
Letní čas platí ve všech státech Evropy s výjma Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky.
Zdroj: zmenacasu.eu

Jak lépe využít světloIlustrační fotoZdroj: DENÍK/Jiří SejkoraPrincip podobný letnímu času se zřejmě poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.
První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Návrh se nepodařilo prosadit.
V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, a Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. Také Velká Británie si upravila hodinky a letní čas tam ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Dále pak v Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo.
Zdroj: Wikipedia.org