Jen malý kousek chyběl, aby se dalo plynule přejíždět po cyklostezce mezi Chomutovem a Jirkovem. Zhruba půl kilometru. V blízkosti Černého mostu, kde je předěl obou katastrů, se už táhne hladká asfaltka, která láká cyklisty, aby šlápli do pedálů. Co víc, lemuje ji pás jabloní. Jakmile začnou plodit, mohou si je lidé otrhávat a zkoumat rozdíly v chuti.

„Vysadili jsme po dvou, třech stromech několika odrůd, které jsou naroubované na vysokokmenech,“ nastínil Rostislav Vošický z odboru životního prostředí při chomutovském magistrátu. „Jde o staré odrůdy jabloní, které se dříve vysazovaly v krajině, a nám přijde škoda, že z ní mizí,“ uvedl za pracovníky odboru.

Když kolegové z odboru výstavby skončili se svým dílem práce a předali jim úsek se zatravněným pásem, přemýšleli, jak s ním naložit co nejlépe. „Filozofovali jsme o tom. Líbila se nám myšlenka našeho dětství, kdy jsme lezli na stromy a krajina byla schopná nás uživit. Trhali jsme jahody, maliny, jablka a vraceli se domů večer v roztrhaných teplákách,“ přiblížil Vošický. „Chtěli bychom dnešním dětem dopřát něco podobného. A aby měli cyklisté na stezce možnost utrhnout si jablko, otřít ho o triko, občerstvit se a jet dál,“ načrtl svou představu. Stromy můžou plodit zhruba za dva roky.

Petra Malecká
Florbal mě stále neomrzel, říká Petra Malecká. Sny? Jeden už mám splněný

Jabloně sedmi odrůd, z nichž mnohé byly vyšlechtěné na začátku 19. století a využívané po celé Evropě, odbor nakoupil od Střední zahradnické školy v Děčíně. Jedná se o Baumanovu renetu, Strýmku, která je velmi starou odrůdou s otužilými jablky, odrůdu Car Alexandr, Gascoygneho šarlatové, Grávštýnské, Bernské růžové a Citronové. „Jejich jablka mají většinou červenou barvu, každé má ale jinou velikost, strukturu i chuť,“ zmínil Vošický. 

Aby lidé mohli porovnávat jednotlivé odrůdy, mají stromy doplnit tabulky s QR kódem, aby o nich s pomocí chytrého telefonu zjistili víc. Pod jabloněmi budou růst také kdoulovce a v úvaze je také, že by směrem k silnici I/13 mohl být vysazený například rybíz.

Jedlých alejí má v Chomutově vzniknout víc. „Uvažovali jsme s kolegy, že bychom měli kolem starých cest z města do lesa a do polí vysázet ovocné stromy původních odrůd,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Dagmar Mutinská. „Naši předkové podél nich kdysi vysazovali ořechy, švestky, hrušně a jabloně. Žádné kaštany. Snažili se využít každou píď půdy, pěstovat plody a pomáhali se zlepšováním mikroklimatu. Jejich přístup byl moudrý,“ připomněla. Ovocné stromy mají být do budoucna vysazené u Pražského pole vedle cest směrem na Droužkovice a vytipovaná jsou i další místa.

Bezpečná jízda

Cykloúsek, který vznikl mezi Chomutovem a Jirkovem, je krátký, ale důležitý, protože díky němu cyklisté nemusí jezdit po vozovkách a chodnících. Kolaudace ho teprve čeká, sportovci už ho ale využívají. Jirkovská část měří 168 metrů a náklady dosáhly 2,1 milionu korun, chomutovská 498 metrů a vyšla na 5,1 milionu. Bylo totiž potřeba vydolovat stávající konstrukce a založit novou komunikaci se všemi konstrukčními vrstvami. Projekt pro obě města připravil Chomutov, který také vysoutěžil dodavatele, smlouvy ale byly podepsány dvě.

Použité jabloně:

Gascoygneho šarlatové: z roku 1871 z Angllie, odrůda je velmi rozšířená v severním Německu a v severních Čechách, plody jsou karmínově červené a vydrží až do jara. 
Grávštýnské: odrůda z Německa, plody mají žlutou barvu s červeným žíháním a kořenité výrazné aroma. 
Citronové: velmi stará odrůda, sladkokyselá chuť, plody vydrží až do dubna. 
Bernské růžové: vyšlechtěno ve Švýcarsku kolem roku 1800, sklizeň v září, plody mají žluté zbarvení překryté místy červenou barvou. 
Baumanova reneta: vyšlechtěna v Belgii kolem roku 1800, chuť navinule sladká, sklizeň v září a vydrží až do dubna
Car Alexandr: odrůda ruského původu ze začátku 19. století, plody velké červeně pruhované. 
Strýmka: velmi stará odrůda, plody vydrží při skladování až do června, sladko-kyselá chuť.