Po věznici se odsouzení pohybují většinou jen organizovaně a pod dohledem strážců. Pracují uvnitř věznice a když mimo ni, tak pod dozorem. To je základní charakteristika věznice, do které by měl nastoupit Alexandr Novák, bývalý starosta Chomutova odsouzený za přijetí úplatku.
Soud mu uložil trest čtyři roky vězení ve věznici s dozorem. To je druhý nejlehčí režim. Volnější jsou věznice s dohledem, naopak tvrdší podmínky mají odsouzení ve věznicích s ostrahou (například Bělušice) a se zvýšenou ostrahou (Mírov).
Pro věznici s dozorem je stanoven přísnější režim než ve věznici s dohledem. „Pohyb odsouzených v prostorách věznice je zpravidla organizován a pod dohledem zaměstnance Vězeňské služby. Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice povolit volný pohyb uvnitř věznice," uvedla k tomu Gabriela Pohlová Babinová, tisková mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR.
Věznic s dozorem je v České republice osm. Pak jsou další, které mají jen vyčleněné oddělení s dozorem. Mezi ně patří i Všehrdy, ale ta je profilovaná spíše jako věznice pro mladistvé. Kam by měl nastoupit Alexandr Novák? Soud rozhodne pouze nástupní věznici, to mohou být klidně Všehrdy. Jestli bude někam převezen, to už bude v režii vězeňské služby.
Při rozhodování o umísťování odsouzených se vězeňská služba řídí hlavně podle toho, jaké „programy zacházení s odsouzenými" jednotlivé věznice mají. Myslí se tím třeba druh práce, kterou vězni v daném místě vykonávají, případně kroužky nebo kurzy. „Podle možností se též přihlíží k tomu, aby odsouzený vykonával trest odnětí svobody co nejblíže místu pobytu blízkých osob," dodala mluvčí.
Kromě Všehrd je nejblíž věznice v Ostrově, relativně nedaleko jsou také Drahonice (Podbořansko) či Kynšperk nad Ohří (za Sokolovem).
Novák by měl nastoupit do věznice do termínu, který mu stanoví chomutovský soud po doručení rozsudku. To však může trvat minimálně několik týdnů. Sám Novák se navíc chce dál právně bránit, jeho právník bude žádat také o odložení nástupu do vězení.
Do vězení nechce, bude se bránit
close
zoom_in
Rozsudek krajského soudu je pravomocný, takže jakékoli dovolání nemá odkladný účinek. Přesto Novákův obhájce Jan Růžek (na snímku vpravo) uvažuje, jak svého klienta před nástupem do vězení ochránit.
V rozhovoru pro server iDnes jmenoval tři možné opravné prostředky – podnět na ministerstvo spravedlnosti, dovolání k Nejvyššímu soudu a ústavní stížnost. Ještě zvažují, jestli a které podají. „K němu automaticky bude připojen návrh na odložení vykonatelnosti rozsudku, než bude o dotčeném opravném prostředku rozhodnuto," dodal pro server Růžek.
U Ústavního soudu si chtějí Novák se svým obhájcem stěžovat na porušení práva na spravedlivý proces. Podle Růžka bylo takových porušení celá řada.
Zároveň prý vážně zvažují, že podají podnět k Evropskému soudu pro lidská práva. „Ten judikuje, že pokud trestní proces trvá déle než osm let, tak takový rozsudek nelze vykonat," vysvětlil právník.
Podle něj je rozsudek ovlivněný atmosférou ve společnosti. „Představa, že by v současné atmosféře měl soud rozsudek rušit, vracet, nebo dokonce zprošťovat a potom vysvětlovat všude možně včetně médií, že rozhodoval podle práva, tak to je docela obtížné," uvedl v rozhovoru.
