V loňském roce totiž na dotacích sehnala starostka obce Marcela Jarošová třicet milionů. „Peníze od státu nám stačí tak na provoz úřadu, veřejné osvětlení a odvoz odpadků. Když chceme něco vylepšit, musíme si finance sehnat sami,“ říká starostka obce Marcela Jarošová.

Když vypráví, sedíme na opraveném obecním úřadě. Nová okna, rozvody topení, WC a rekonstrukci půdy dostala budova – jak jinak – z dotací. Desítky milionů nejdou do nějakých fantastických projektů typu akvapark nebo jednokolejka, drtivou většinu spolkne vybavenost obce.

Nezabylice postavily za dvacet milionů novou kanalizaci, která v obci do té doby nebyla. Dalších sedm milionů bude stát dokončení další etapy, tak aby byla kanalizace k dispozici pro všechny v obci.

Obecní školka dostala novou střechu, fasádu, rozvody elektřiny a dokonce se rozšířila o novou přístavbu.

Kulturní dům má nové sociálky, vstupní a interiérové dveře, kotel na vytápění, dokonce již teče i teplá voda a tak by se dalo pokračovat. „Myslím, že je na první pohled vidět, jak obec prokoukla,“ říká s patrnou hrdostí v hlase starostka.


Noví obyvatelé


Většina investic má za cíl vylepšit život v obci, kterou možná mnozí znají pouze podle jména na ukazateli při cestě z či do Prahy. „Je to ta vesnice tam u Seníku,“ říkají Ti, kdo vesnici znají jen podle jména.

To by se ale časem mohlo změnit. Starostka chce do obce přivést další obyvatele, nyní jich v Nezabylicích žije něco málo přes dvě stovky. Na kraji obce brzy vyroste čtyřiadvacet domů, v dalších etapách by jich mělo přibýt ještě třicet. Noví obyvatelé tak patrně ocení kanalizaci, sportovní areál i rozšířenou nově vybavenou školku.


6, 8, 30 milionů


Loňský rok nebyl jediným, kdy se Nezabylicím podařilo získat miliony na důležité projekty. Rok předtím to bylo milionů osm, před tím šest.
Žádosti bude obecní úřad podávat i letos a to na rozšíření sportovního areálu, další etapu výstavby veřejného osvětlení v obci, prokoukne třeba kaplička na návsi.

Přes dosavadní úspěchy má obec potíže se získáváním prostředků na vlastní spoluúčast, která je u dotací povinná. Ty jsou totiž až na výjimky ve výši 50-80 procent celkových nákladů. Daň z přidané hodnoty a minimálně 20 procent celkové ceny se musí platit z vlastních zdrojů. „Úhrada spoluúčasti je tak problémem, se kterým zatím úspěšně bojujeme,“ dodává Jarošová.


Bez dluhů


Soustředí se tak na tituly, kde je dotace co nejvyšší a obec doplácí co nejnižší částku z vlastního kasy. Tak jako v případě první etapy kanalizace, kdy ministerstvo zemědělství zaplatilo dvacet milionů a obec pouze dva. „Peníze sháníme, kde se dá. Od sponzorů, soukromých firem, něco máme i z prodeje pozemků. Obec však nemá jediný dluh,“ podotýká starostka Marcela Jarošová.

Právě s jejím nástupem do funkce začaly do obce proudit velké peníze z dotací. Do vsi se přestěhovala před osmi lety, starostkou je první volební období. „Máme účetní firmu, ale většinu práce jsem přesunula na manžela. Spolu se starostováním, které mě baví a dělám ho naplno, bych všechno nestíhala,“ uzavírá starostka.

Pokud příště pojedete kolem Nezabylic, klidně na chvíli odbočte. Zjistíte, že to není jen pár domků podél cesty do Prahy, ale krásná vesnice, kde je živo a vypadá to, že bude dál.