Studenti, kteří nejsou přijati ke studiu na vysoké škole mají několik možností. Jednou z nich je i nástup do zaměstnání, pro většinu však jde o poměrně krajní variantu.

Mezi další možnosti, které se maturantům nabízí, patří pomaturitní studium cizích jazyků, či studium takzvaného nultého ročníku VŠ. Zatímco první z možností vám zlepší jazykovou vybavenost a zachová i status studenta, nultý ročník VŠ vás o něj připraví. Tyto kurzy vás sice komplexněji připraví na další studium, jejich cena ale také bývá o poznání vyšší. Student si také musí sám platit zdravotní a sociální pojištění, a tak není od věci spojit obě možnosti do jedné a docházet do dvou kurzů zároveň.

„Poté, co jsem se nedostala na žurnalistiku ani politologii jsem šla na pomaturitní studium,“ vzpomíná dvaadvacetiletá Hana Tarmanová z Chomutova, která stejnou situaci řešila před dvěma roky. Kdyby šla do práce, neměla by tolik času na přijímací zkoušky a dost možná by se rok nato se na vysněnou politologii nedostala.

Tuto domněnku nepřímo potvrzuje i příběh třiadvacetileté Martiny Čechové z Loun. „Hned po maturitě jsem šla rovnou na roční pomaturitní studium cizího jazyka a další rok jsem strávila v práci. Až potom jsem se zkoušela poprvé dostat na VŠ, což nevyšlo a úspěšná jsem byla až za rok,“ říká Čechová, nyní úspěšná studentka divadelních věd.

V neposlední řadě se také vyplatí zauvažovat nad podáním odvolání proti výsledkům přijímacích zkoušek. Zdaleka ne všichni přijatí studenti se totiž doopravdy zapíší, takže podání odvolání v každém případě má smysl.

Autor: Ondřej Topinka