Investice společnosti Krajská zdravotní je součástí projektu modernizace a obnovy přístrojového vybavení komplexního cerebrovaskulárního centra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a iktových center v Chomutově, Teplicích a Děčíně na úroveň dosahující evropských standardů. Celkové náklady přesáhly 99 milionů korun, 85 procent této částky společnost financuje z dotace EU.

„Nové přístrojů do chomutovského iktového centra měly stát více než 22 milionů korun. Z výběrového řízení na dodavatele však vyšla konečná částka 15,224 milionu korun, podařilo se nám tedy ušetřit přes sedm milionů korun," upřesnila na středeční tiskové konferenci k ukončení čtyřletého projektu Iva Urbanová z vedení Krajské zdravotní.

Obnova a doplnění stávajícího přístrojového vybavení iktového centra umožní podle primáře neurologického oddělení chomutovského nemocnice Jiřího Neumanna rozšíření spektra lékařských výkonů a zkvalitnění péče o pacienty s cévním onemocněním mozku. „Jsme spádovou nemocnicí nejen pro pacienty z Chomutovska, ale také pro oblast sousedního Lounska či Mostecka. Každoročně hospitalizujeme přes 600 lidí postižených mozkovou mrtvicí," uvedl. Jednotka intenzivní péče neurologického oddělení disponuje deseti lůžky, standardní oddělení pak může umístit 30 pacientů. Pracoviště rehabilitace a ergoterapie má 32 lůžek.

„Neurologické oddělení přesahuje svým přístrojovým vybavením i personálním obsazením běžný standard. Jako jedno z mála oddělení netrpí nedostatkem kvalitních lékařů ani sester. Pan primář patří mezi významné členy České neurologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Na neurologickou péči o pacienty navazuje rehabilitační péče. Jsme proto rádi, že kvalitní a moderní přístroje získalo i toto oddělení," doplnila ředitelka zdravotní péče chomutovské nemocnice Irena Voříšková.

Statut iktového centra chomutovská nemocnice získala v roce 2010, kdy ministerstvo zdravotnictví vytvořilo síť specializovaných pracovišť pro léčbu cerebrovaskulárních onemocnění. Pracoviště jsou rozdělena na tři stupně, přičemž iktové centrum nemocnice v Chomutově poskytuje cerebrovaskulární péči druhého stupně pacientům v jihozápadní oblasti Ústeckého kraje. Iktové centrum neurologické oddělení provozuje v úzké spolupráci s dalšími klinickými a diagnostickými obory, mezi které patří kromě rehabilitace také radiologické, chirurgické a interní oddělení. „V rámci iktového programu pak úspěšně spolupracujeme i s komplexním cerebrovaskulárním centrem v ústecké Masarykově nemocnici, jež poskytuje cerebrovaskulární péči prvního stupně," dodal Neumann.

Cílem zřizování specializovaných pracovišť je podle Voříškové zkvalitnit primární i sekundární prevenci cévních mozkových příhod a poskytovat intenzivní a kvalifikovanou odbornou léčebnou i ošetřovatelskou péči,. „Ta však vyžaduje nejen erudici a zkušenost personálu, ale také nákladnou zdravotnickou techniku, kterou bylo nutné pro potřeby iktového centra zakoupit. V současné době přebíráme a instalujeme poslední přístroje," řekla.

Chomutovská, ústecká, teplická a děčínská nemocnice si rozdělily v rámci projektu modernizace a obnovy vybavení zhruba tři stovky přístrojů.

Výskyt mozkových příhod je podle primáře ústecké neurochirurgie Martina Sameše velký celosvětový problém. „Dá se to přirovnat k problému s infarkty. Jenže o nich se mnohem více mluví," přiblížil Sameš.

Podle lékařů záleží při léčbě pacientů s mozkovou příhodou především na čase. Za limitní označují hranici tří hodin. Poté je šance velmi malá. Zrychlit čas a provádět kvalitní výkony jim umožňují právě nové přístroje. „Každá půlhodina zdržení znamená o deset procent nižší šanci," vysvětlil radiolog Filip Cihlář.

Lékaři upozorňují, že důležité je umět rozeznat příznaky již doma. „Pokud se někomu svěsí koutek nebo začne mít problémy s řečí, je chybou říci: Babi, počkáme do rána a uvidí se," upozornil Martin Sameš. Právě tak pacient podle něj ztratí šanci na včasný odborný lékařský zásah a zdárnou léčbu.