Nový šéf má Nemocnici Chomutov provést bouřlivým obdobím, kdy v areálu roste pavilon s urgentním příjmem za téměř miliardu korun, je potřeba přilákat další lékaře a vybudovat v okolí špitálu obytnou čtvrť nejen pro zdravotníky. „Bavíme se o tom, že sem přijde lékař a my mu dáme domov a vlastně i práci na celý život. Že sem budeme lákat mozky,“ poznamenal Michal Zeman.

Také on sám odporuje zažité představě, podle níž vzdělání lidé utíkají jen ze severu do Prahy. „Jsem původně Pražák, vždycky jsem ale chtěl jít na sever,“ prozradil. Původně mířil na Českolipsko, kam jezdíval v dětství, okolnosti ho ale zavály do Chomutova. „Měl jsem zájem o místo primáře a odsud přišla nabídka. Sešlo se to v čase,“ dodal.

Na místo ředitele jste jistě nastoupil s představami, jak a v čem by se nemocnice měla změnit. Přibližte nám je.
Máme dva největší problémy. Jednak se do nemocnice dlouhodobě neinvestovalo, takže je stavebně zanedbaná. Druhý problém je celostátní, ale v našem kraji a regionu je zřetelný ještě více, a tím je personální poddimenzovanost. Obě věci spolu souvisejí, protože jestli by měl mladý lékař, lékařka či zdravotní sestra nastoupit do nějaké nemocnice, pak se jim to bude zcela jistě lépe dělat v instituci, která je nová a moderní. Mou vizí tedy je odrazit se od pomyslného dna, aby nemocnice vzkvétala. Chceme, aby v základních oborech víceméně přívětivě poskytovala péči pro okres a širší region, a na některých odděleních plánujeme, že se budou dále rozvíjet jako centra nadregionální působnosti.

Celotělový tomograf PET/ CT vytváří obrazy, které odhalují podrobnou anatomii a biologické procesy na molekulární úrovni. Krátká délka tunelu pacientům pomáhá se zmírněním pocitu klaustrofobie.
Špička v diagnostice. Nové pracoviště chomutovské nemocnice stálo 95 milionů

Když mluvíte o pomyslném dnu, jakou byste dal v současnosti nemocnici známku?
Hodnotil bych ji trojkou, což je dobře, ale rozhodně by mohlo být lépe.

Co si představit pod centry nadregionální působnosti?
V rámci Krajské zdravotní vedeme diskuse, ve kterých nemocnicích by bylo vhodné rozvíjet některé subobory. Není možné, aby v nemocnicích typu Chomutov, Most či Děčín bylo vše nejlepší. Nejsme na úrovni fakultních nemocnic. Řešíme, co by se mělo v jednotlivých odštěpných závodech rozvíjet, a pro naši nemocnici vyplynulo, že bychom měli mít centrum mamologie. To by mělo vzniknout společné s nadregionálním pracovištěm pro gastroenterologii, tedy choroby zažívacího traktu. Ale samozřejmě pokud tam budou ti pacienti diagnostikováni a budeme je nadále léčit, mělo by je to přivádět také na chirurgické oddělení, což je na jednu stranu naší výhodou, na druhou závazkem. Dále jde určitě o přítomnost onkologického oddělení, které je součástí komplexního onkologického centra Ústeckého kraje. V rámci gynekologie pracoviště vyniká v oboru urogynekologie a například na ortopedii vzniklo centrum pro chirurgii ruky a nohy. Na neurologii máme Iktové centrum a na kožním oddělení centrum pro léčbu melanomu.

Kdy by nemocnice mohla mít zmíněná centra?
V některých těchto suboborech si myslím, že to bude do dvou let.

Neurolog Kamil Slowik.
Jsou lidé, kteří trpí, když vidí postel, upozorňuje spánkový lékař z Chomutova

Jaké máte další cíle?
Jsem moc rád, že se v poslední době podařilo vytvořit generální plán rozvoje nemocnice, což je jednak plán stavebního rozvoje, ale samozřejmě také toho, co by měla v budoucnu dělat. Součástí tohoto generelu je i výstavba bytů či domů v okolí nemocnice pro její zaměstnance a další inteligenci, takže de facto vznikne nová čtvrť. Spolupracovat na tom chceme s městem, se kterým bychom rádi rozšířili a zintenzivnili spolupráci.

Krajská zdravotní změnila organizační řád, takže máte jako ředitel větší pravomoci v oblasti mezd. Znamená to, že máte možnost lovit lékaře v jiných nemocnicích, přeplácet je a lákat do Chomutova?
Minimálně v rámci nemocnic Krajské zdravotní existuje nepsaná dohoda, že bychom si neměli navzájem přetahovat a přeplácet personál, nemá to ani význam. Měli bychom lovit v jiných vodách a mimo Ústecký kraj, abychom sem přivedli odborníky například ze Středočeského kraje a podobně.

Lovíte tedy aktivně v jiných krajích?
V danou chvíli na můj popud plánujeme rozšířit personální oddělení o headhuntera. Personalistu, který by neměl sedět tady v nemocnici, ale minimálně polovina jeho pracovní doby by byla založená na mapování situace v ostatních mimokrajských zdravotnických zařízeních. Měl by je objíždět, nabízet práci v našem regionu a vymýšlet různé programy. Samozřejmě by měl stabilizovat současný personál a také ukázat dalším lidem, proč by sem měli jít.

Primář ortopedického oddělení Jiří Jurča a jeho tým při práci na endoprotéze zápěstí.
Chirurgie ruky a nohy v hlavní roli: V chomutovské nemocnici vzniká nové centrum

Kdy má headhunter nastoupit do práce?
Do konce roku.

Nakolik běžná je to pozice v ostatních nemocnicích?
V nemocnicích Krajské zdravotní je to novinka, některé z dalších nemocnic v České republice už ji ale využívají. My také pochopili, že je to potřeba, proto se o to snažíme. Personální situace nás opravdu velmi trápí napříč celou Krajskou zdravotní.

Kolik má nemocnice lékařů a zdravotních sester? A kolik byste jich potřebovali, abyste dosáhli optimálního stavu?
Chybí nám zhruba čtyřicet sester, což odpovídá přibližně deseti procentům. Kolik chybí lékařů, není jednoduché říct. Nejde totiž jen o absolutní počet, ale také rozvrstvení lékařů a jejich vzdělání. Například já mám na gynekologicko-porodnickém oddělení osm lékařů absolventů, kteří jsou investicí do budoucna. Musí se ale vychovat a dovzdělat. Mohu tedy říct, že mám na oddělení celkem deset lékařů, což vypadá jako dostatečný počet, principiálně ale není, protože z toho jsou jen dva lékaři se specializovanou způsobilostí, kdy jeden tu musí být neustále přítomný. Není to komfortní situace. Ideální by bylo mít jich pět na pět.

Co tento stav vyvolává?
Přetíženost klíčových vzdělaných zaměstnanců.

S přístupem nemocnic však nejsou někteří rodiče v tuzemsku hospitalizovaných dětí spokojení
Zbytečné hádky. České nemocnice bojují s rodiči malých marodů

Jakým poměrem jsou v personálu cizinci?
Tak do deseti procent. Dominantně jsou z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Nicméně opět jsme u problematiky vzdělanosti a jejího rozvrstvení. Například uprchlíci, kteří jsou zde první rok od začátku konfliktu, vesměs působí na pozici lékaře bez aprobace, protože vzdělávací systém na Ukrajině není s naším kompatibilní. Do doby, než jim je uznáno vzdělání, nemohou pracovat samostatně, ale pod dozorem.

Jak si do budoucna zavazujete studenty lékařství?
Krajská zdravotní oslovuje mediky v České republice a kdo k nám hodlá nastoupit, má možnost využívat v několika posledních letech studia stipendijní program. Poměrně velkou úspěšnost máme s povinnou praxí mediků v šestém ročníku, kdy u nás skoro celý rok stážuje devět mediků z Lékařské fakulty v Plzni, a to ve všech základních oborech. Máme možnost medikům ukázat, že se i u nás dá dělat rozumná a slušná a plnohodnotná medicína, a oni díky tomu chtějí zůstat. Například polovina z mých osmi absolventů na naší „gyndě“ vůbec původně nechtěla pracovat, nechtěla být ani v Chomutově, ale zůstali tady, protože se jim u nás zalíbilo.

Jak se vám daří kloubit funkce ředitele a primáře?
Těžko. Plánuji je rozpojit, je vyhlášeno výběrové řízení na post primáře.

Michal Zeman
51 let, studoval na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, pochází z Prahy. Do chomutovské nemocnice nastoupil před čtrnácti lety jako primář gynekologicko-porodnického oddělení. Předtím pracoval postupně ve čtyřech nemocnicích. Posledních sedm let působil jako náměstek ředitele Nemocnice Chomutov, ředitelem byl jmenován v srpnu. Rád hraje golf, věnuje se četbě a stará se o zahradu.