„Na co tady všichni čekáte," smál se Josef Koky, když procházel bránou věznice. Vzápětí již následoval polibek s manželkou a objetí s tchánem. 

„Ani se nemůžu dočkat, až uvidím děti, po nich se mi  stýskalo," svěřuje dojatě Koky, na nějž doma čeká čtyřletý syn a jedenáctiletá dcera. Ruku v ruce kráčí s manželkou k autu a vypráví o svých posledních hodinách za mřížemi. „O tom, že asi půjdu domů, jsem se dozvěděl před dvěma dny. Opravdu to bylo velké překvapení," říká a plánuje budoucnost. „První co bych chtěl, je najít si práci. Žít normální život. Už se sem nikdy nechci vrátit." Na pár následujících hodin je jeho program jasný:  „Pořádně to oslavíme. Však je také co. Vždyť jsem tady měl sedět ještě dalších deset měsíců," prozrazuje Josef Koky,  odsouzený na necelé tři roky za rvačku v hospodě. Jeho nadšení krotí manželka. „V autě máš připravené jedno pivko a tím to končí," hartusí s úsměvem. 


Na své blízké  čekali celý den


Kokyovi ovšem nebyli jediní, kteří před věznicí čekali na své příbuzné. Pro svého jedenadvacetiletého syna si z Prahy přijel jeho tatínek. „Už aby byl venku. Čekám tady od rána, od osmi hodin, jsem celej zmrzlej," mračí se otec a dodává, „klukovi zbývá pět měsíců, tak  snad ho pustí. Dostal dva roky za krádeže, ani jsem mu nedovolil žádat o prominutí zbytku trestu. Udělal blbost, tak ať chlapsky pyká." I na něm je ale vidět, že se na svého syna těší. „Teď, jestli dostane svobodu, pomaže za sestrou makat do Skotska. Tam ho roupy přejdou," má jasno táta.

S úsměvem na rtech a dobrou náladou si pro svého bratra přijela rodina z Chomutova. „Už se na něj těšíme. Jestli ho dneska pustí, tak bude neskutečná kalba," těší se všichni. „Brácha tady sedí za řízení bez řidičáku, tak doufám, že konečně dostane rozum. Věk už na to má," kroutí hlavou Kikáč, jeden z příbuzných.

Na své nejdražší si všichni museli počkat až do večerních hodin. Všehrdská věznice začala propouštět jako jedna z posledních v republice. „Je to děs, spousta papírování, lékařská prohlídka, pořád samé podepisování, trvalo to fakt dlouho," popisuje už spokojený Josef Koky, který vyšel z věznice v půl šesté večer.

 

Na jaké tresty se bude vztahovat amnestie

– nepodmíněné tresty do jednoho roku
– zbytky trestů pro osoby nad 75 let, pokud nebyl trest vyšší než 10 let
– dosud neskončená stíhání, táhnoucí se déle než osm let se sazbou do 10 let
– zbytky trestů pro osoby nad 70 let, pokud nebyl trest vyšší než 36 měsíců
– nesmí se jednat o násilné trestné činy
– omilostněný nesmí být recidivista odsouzený v posledních pěti letech za jiný trestný čin