„Určitě by nikdo neměl vstupovat na led v místech, kde do nádrže či rybníka přitéká, nebo z něj odtéká voda. To samé platí i v případě, pokud jsou ledové kry polámané. Když se pod člověkem kra otočí, nemá vůbec žádnou šanci se na ni z vody zpátky dostat. Orientaci po pádu do vody navíc ztěžuje její znečištění a šok,“ uvedl.

Povodí Ohře se při varování neřídí žádnou metodikou či návodem. „Obecně říkáme, že nejrozumnější je vůbec se na zamrzlé hladiny nepouštět. Když už ano, je vždy třeba počínat si velice obezřetně. Relativně menší nebezpečí hrozí na malých, mělkých rybnících. Naopak nejvyšší stupeň nebezpečí představují řeky a potoky, na Chomutovsku pak zejména Ohře. Při prolomení ledu člověka strhne proud. Dostat se pak k místu propadu je velmi obtížné, ne-li nemožné,“ upozornil Svejkovský.

Často podle něj nepomůže ani měření tloušťky ledu. „I když je led relativně silný, často dochází k pohybu hladiny, a ledová vrstva tak visí ve vzduchu. Prolomení je pak nečekaně rychlé a ohrožení života o to větší. Prevence je tedy jednoduchá. Na zamrzlé plochy raději vůbec nevstupovat,“ doplnil.

Zatím poslední tuhé mrazy přinesla zimní sezona 2011/2012, kdy se dalo bez problémů bruslit na řadě zamrzlých hladin nádrží a rybníků v regionu. „V horských oblastech ale zamrzají rybníky každou zimu. Třeba v Blatně se hrál hokej i loni, kdy byl průběh zimy velmi mírný. Ani tak ale nelze riziko vyloučit,“ dodal Svejkovský.

V regionu záchranáři v posledních letech na pomoc tonoucímu pod prolomeným ledem naštěstí nevyjížděli, loni v únoru ale okusili studenou vodu na vlastní kůži policisté z nedalekého Mostu. Zavolala je školačka, která se se třemi kamarádkami klouzala na rybníku u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pod dvěma dívkami se ale prolomil led. Dvě hlídky policistů byly na místě za pár minut, během nich se nicméně obě školačky ocitly až po hlavu pod vodou a jen silou vůle se snažily držet ledu. Policistům se je nakonec podařilo z vody vytáhnout.